1.	Divadlo a dramatická tvorba

2.	Klasické kamenné divadlo

2.1	Národní divadlo

2.2	Vinohradské divadlo

2.3	Autoři klasického kamenného divadla

3.	Divadelní avantgarda

3.1	Osvobozené divadlo

3.2	E. F. Burian

"Divadlo a dramatická tvorba
- po vzniku republiky divadlo navazuje na tradici ND (1868 – základní kámen z hory Říp, Palacký; 1881 – otevřeno, vyhořelo; 1883 – znovu otevřeno), pražských (Vinohradské) a jiných divadel
- repertoár = klasika + lehké konverzační hry

Klasické kamenné divadlo
- rozvoj divadelní tradice – Praha, Brno, Plzeň, Olomouc
- nejhodnotnější dramata po stránce divadelní a myšlenkové – hry Čapků (hlavně Karla) a Františka Langra
- jejich přednosti:
- nová tematika (roboti, věčný život, pražská předměstí)
- dramaticky vyhrocený dialog
- další dramatici: F. X. Šalda, Nezval, Šrámek
- tematika: historická, etická, psychologická, společensko-sociální
- herci: R. Nasková, E. Kohout, Zd. Štěpánek, Fr. Smolík, H. Haas, L. Pešek, O. Scheinplugová – filmy pro pamětníky

Národní divadlo
- hlavní divadelní osobnosti Karel Hugo Hilar
- před ním Jaroslav Kvapil
- oba působili ve Vinohradském i Národním divadle; ale nikdy ne současně
Jaroslav KVAPIL - režisér
- přínos v inscenacích Shakespeara , Ibsena, Čechova
- po odchodu z ND ve Vinohradském divadle
- Princezna Pampeliška – lyrické drama
- Rusalka – napsal libreto (hudba: Dvořák)
Karel Hugo HILAR
- představitel jevištního expresionismu (silou lidského nitra působit na vnější skutečnost, která je druhořadá) → vyjádřit subjektivní pocity, představy – syrovost, grotesknost, zkratka

Vinohradské divadlo
- dostává se před ND, když pro něj píší bratři Čapkové a Fr. Langer

František Xaver ŠALDA
- Zástupové – 1921 – sociální drama
- Dítě – 1923 – případ svedení chudé bezmocné služebné → porodí dítě

Jiří MAHEN
- Moravák
- Mrtvé moře – historická látka z 18. století ze života českých bratří, z doby temna
- Husa na provázku – poetistická hra (dnes název divadla v Brně)
- Chroust – studentská hra"

Práce je zpracována formou odrážek.