Úvod

1.

Edukace

1.	1 Pedagogika jako věda o edukaci

1.	2 Terminologie pedagogiky

1.	3 Edukační realita - základní pojmy a vztahy

1.	4 Edukační procesy v kontextu společnosti

1.	5 Žák jako subjekt edukace

1.	6 Profil edukace ve školní třídě

2.	Vývojové aspekty žáka staršího školního věku

2.	1 Vývoj obecně

2.	2 Pubescence

2.	3 Tělesný vývoj

2.	4 Vývoj inteligence

2.	5 Vývoj zrakového vnímání

3.	Vady zraku u žáků 2. stupně základní školy

3.	1 Hlediska skupin zrakových poruch

3.	2 Nejběžnější zrakové vady u žáků

3.	2. 1 Šilhavost

3.	2. 2 Tupozrakost

3.	2. 3 Zraková ostrost

3.	2. 4 Dalekozrakost

3.	2. 5 Krátkozrakost

3.	2. 6 Astigmatismus

3.	2. 7 Oční alergie

4.

Integrace

4.	1 Vymezení pojmu obecně

4.	2 Formy integrace

4.	3 Integrace zrakově postižených žáků

5.	Analýza případové studie

6.	Výzkumné šetření v mělnickém regionu

6.	1 Cíl, hypotézy a metody výzkumného projektu

6.	2 Charakteristika mělnického regionu

6.	3 Charakteristika výzkumného vzorku

6.	4 Analýza výsledků výzkumného šetření

6.	5 Závěr šetření

Závěr

"5. ANALÝZA PŘÍPADOVÉ STUDIE

Jako případovou studii jsem si vybrala konkrétní příklad z mé praxe zrakově postiženého žáka Pavla (jméno je změněné), který navštěvoval základní školu od 1. třídy. V letech 2002 - 2007 (od 5. do 9. tř.) jsem byla jeho třídní učitelkou.
Pavel měl zrakové postižení (zrakové funkce byly v pásmu slabozrakosti):
Achromatopsie - vidění v odstínech šedi. Vzhledem k porušenému barvocitu nerozlišoval modrou a zelenou barvu.
Astigmatismus - pokřivený(zdeformovaný) obraz.
Nystagmus - rytmické pohyby očí.
Pavel byl integrován do běžné třídy základní školy po celou dobu povinné školní docházky. Byl integrován v oblasti zrakového postižení, dyslexie a dysortografie. Po celou dobu byl Pavel v péči speciální pedagogické pracovnice z SPC, která pomáhala řešit případné problémy související s jeho zrakovou vadou a integrovanou výukou ve spojení jak s jeho rodinou, tak s třídní učitelkou a ředitelstvím školy.
Výhodou pro Pavla bylo to, že nastoupil do 1. třídy se stejnými dětmi, se kterými chodil do mateřské školy. Děti se dobře znaly, byly na sebe navzájem zvyklé a s Pavlovým postižením byly seznámeny a tolerovaly jej. Hodně mu pomáhaly v orientaci ve třídě i ve škole. Od 5. do 9. třídy byly v jiné budově a ani zde se jejich vztah nijak nezměnil. Problém nastal v 6. třídě, kdy z kmenových obcí nastoupily k Pavlovi do třídy děti nové, které jej neznaly. I když jsem jim vysvětlila Pavlovu situaci, tak se našlo pár jedinců (dominantních chlapců), kteří jeho zrakové postižení netolerovali a občas se mu posmívali. Pavel však tuto situaci zvládl perfektně a byl jak se říká „nad věcí“.
Od začátku školní docházky Pavel udělal velký pokrok. Hlavně díky pravidelné péči doma se postupně zapojoval do kolektivu dětí a byl schopen pracovat s dobrými výsledky. Nosil speciální dioptrické brýle s tmavším zakalením, aby nebyl oslňován. Ve třídě měl speciální lavici se sklopnou deskou. Při psaní a čtení se projevovaly u Pavla potíže související s dyslexií a dysortografií. Texty z učebnic jsem mu zvětšovala na kopírovacím stroji a objednávala jsem mu speciální sešity s větší šířkou řádků, které mu velice vyhovovaly. Učila jsem Pavla po celých 5 let zeměpis. Mapy jsem mu též zvětšovala pro potřebu ve škole i doma a pomáhala mu s orientací na mapě. Ve třídě s ním bylo celkem 32 žáků. Přes mé návrhy na snížení počtu žáků vzhledem k Pavlovi nebyla však třída nikdy rozdělena.
Zhoršení zrakové ostrosti u Pavla bylo způsobeno vrozenou vadou sítnice, která vede ke vzniku bezděčného kmitání očí, poruše barvocitu a silné světloplachosti. Oslňovalo ho i běžné světlo, proto nosil ve škole, doma i venku tmavé brýle. Dávala jsem každoročně požadavek na zakoupení tmavých rolet do třídy, ale škola neměla dost finančních prostředků. Proto jsem do třídy pořídila alespoň závěsy na okna, které denní světlo alespoň trochu tlumily. V těchto podmínkách bylo těžké Pavla motivovat ke zrakové práci, protože při oslnění se stával téměř nevidomým.
Materiální problémy školy i zřizovatele souvisely s povodněmi v roce 2002, které napáchaly obrovské škody. Byla zasažena velká část obce a s ní zatopeny i budovy 1. a 2. stupně základní školy.
Pavel byl milý, klidný, vstřícný a slušný chlapec, spíše ostýchavý. Snažil se pracovat samostatně. Byl velice ochotný. Jeho pracovní tempo převládalo pomalejší. Často odmítal pomoc a zápisy do sešitů dělal velice rychle, což se projevovalo v úpravě písma. Pracoval společně se třídou, plnil stejné úkoly jako ostatní žáci, chtěl odvádět co nejlepší výkon. V hodinách jsem se snažila dodržovat pravidla zrakové hygieny - střídání zrakové práce do blízka a do dálky. Pavel měl v mých hodinách také dostatek pohybu - chodil k velké mapě, která byla umístěna na tabuli (orientace v prostoru a udržování rovnováhy). Tolerovala jsem jeho písemný projev a poskytovala mu více času na vypracování úkolů i k ústní odpovědi. Při hodnocení jsem brala v úvahu specifickou chybovost. Za dobrý výkon jsem jej často chválila a povzbuzovala."

Diplomová práce z Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze. Součástí textu jsou grafy, obrázky a tabulky. Čistý text cca 35 stran.