“ 3.Protokol SET

Mezi elektronickými obchody existuje v současné době roztříštěnost platebních systémů. Firma, která obchoduje, dá dohromady vlastní pravidla jak platit a ta dá do svého sytému, ke kterému se dá během času i několik lokálních obchodníků. Pro zákazníka to znamená, že pokaždé jak chce u některé firmy nakupovat musí se seznámit s rozdíleními pravidly daného platebního systému, což v konečné podobě na jednoduchosti elektronického obchodu nepřidá. Z tohoto popudu také vznikla potřeba vytvořit jednotný standard, který by byl především bezpečný a používali by ho všichni. Asi největším kandidátem na tuto pozici je právě zmiňovaný protokol SET. SET (Secure Elektronic Transaction) je otevřeným průmyslovým standardem, vyvinutým pro bezpečný přenos platebních informací prostřednictvím Internetu nebo jiných veřejných sítí. Přestože tento standard není uřčen bezvýhradně pro Internet, bylo to právě toto médium, které dalo impuls k jeho vzniku a v současné době je to právě Internet, kde tento protokol hledá především své uplatnění. Za jeho zrodem stojí společnosti MasterCard International a VISA International za přispění firem GTE,IBM, Microsoft, Netsape a dalších. Protokol SET stanovuje jasná pravidla bezpečné transakce. Je založen na protokolu Internetu, lze jej používat jak na drobné platby ve virtuálních obchodech, tak pro mezibankovní styk. V současnosti je SET k dispozici ve verzi 1.0, která je testována v řadě pilotních programů. Protokol SET je ve stálém vývoji, jeho první verze rozhodně není jeho konečnou podobou. V současnosti se uvažuje o vývoji verze 2.0, která by měla zdokonalit některé prvky první verze - kupříkladu uložení certifikátů na čip platební karty. Po stránce technologické je již protokol připraven, což potvrdila řada pilotních programů . Zdá se, že pro větší rozšíření potřebuje protokol SET program, který by časem nabalil na sebe další projekty, které začnou nabalovat na sebe další až se pro ostatní používání tohoto standardu stane nutností. Jinak řečeno, je třeba vytvořený standard dokázat prosadit a prodat na trhu. Lze předpokládat, že se tento projekt ujme především v Americe - v zemi zaslíbené pro platební karty a penězi oplývajícími. Zatím co v Evropě je vztah k tomuto standardu spíše vlažnější
Ve schématu platby vystupují tři subjekty, mezi kterými je realizována platba : zákazník, obchodník a banka. Kupují má peníze v bance, jde k obchodníkovi, nakoupí zboží a obchodník požádá banku aby převedla peníze z účtu zákazníka na účet obchodníka. Aby jeden druhého nemohl ošidit bdí nad nimi certifikační autorita, která jasně a prokazatelně potvrzuje identitu subjektů v platebním systému. Informace, které jsou mezi subjekty předávány, jsou šifrované pomocí asymetrického kódování a digitálních podpisů. Každý má dvojici dvojici klíčů - soukromý a veřejný. Soukromý klíč slouží zůstává ve vlastnictví daného subjektu a slouží k šifrování zprávy, veřejný klíč slouží k rozšifrování zprávy a je volně dostupný ostatním. Protože subjekty komunikují elektronicky a jeden druhého nevidí, je potřeba zabránit tomu, aby se v systému nemohla určitá osoba vydávat za někoho jiného. K tomuto účelu slouží certifikáty. Velmi volně řečeno - certifikát je občanský průkaz , ve kterém je napsáno komu patří veřejný klíč. Certifikát vydává organizace, které se říká certifikační autorita. Těchto organizací je několik a platí tvoří vzájemně propletenou hierarchickou strukturu. Samozřejmě platí, že podřazená organizace má důvěru v organizaci nadřazenou. Tato struktura existuje z praktických důvodů, aby každý kdo požádá o certifikaci, měl ke své certifikační autoritě, co možná nejblíže. Reálná hierarchie certifikačních autorit protokolu SET má tři úrovně a na té nejvyšší stojí root. Druhou úroveň tvoří organizace, jako jsou MasterCard, VISA a na třetí úrovni jsou organizace, které vydávají certifikáty obchodníkům a zákazníkům..."