1.	Erich Fromm - životopisy

2.	Mít nebo být - seznámení s knihou

2.1.	První část: Rozdíl mezi mít a být

2.2.	Druhá část: vlastnický modus existence

2.3.	Třetí část: Charakter společnosti

3.	Rozbor knihy - esej

3.1.	Kdy je možná změna společnosti?

3.2.	Rozdíl mezi eko a bio

3.3.	Existence modu mít a být

3.4.

Odcizení

3.5.	Volný rozvoj osobnosti

3.6.	Aktivita v průběhu našeho života

3.7.

Jistota

3.8.

Majetek

3.9.	Prožívání radosti

3.10.

Sugesce

4.

Závěr

"Ve druhé části definuje vlastnický modus existence a existenci v modu být. V modu mít je to pak společnost hrabivosti, protože soukromé (privátní) vlastnictví je odvozeno z latinského privare = připravit někoho o něco, zbavit, ukrást. Vysvětluje její původ, podstatu a i jiné faktory, které ji podporují. O modu bytí pak většina z nás ví jenom málo, protože s ním nemáme takové zkušenosti. Bytí totiž není mrtvé a proto ho nemůžeme popsat jako věc. Fromm zde charakterizuje aktivitu a pasivitu bytí a hledá je u různých filozofických osobností. Věnuje se vůli dávat, sdílet a obětovat nejen ve vztahu k lidem, ale i zvířatům. Dlouze pak rozebírá různé stavy v modu bytí (jistota, nejistota, radost, požitek, hřích, odpuštění atp.).
Ve třetí části se věnuje samotné společnosti, jejímu charakteru a náboženství. Sestavuje podmínky pro lidskou změnu a naznačuje vlastnosti tzv. nového člověka, který by v nové společnosti měl žít. Zastavuje se také u otázky, jestli vůbec existuje odůvodněná naděje na novou společnost.
I když tato kniha byla napsaná více než před třiceti lety, pořád jsou tyto myšlenky aktuální. Lidé se moc za tu dobu nezměnili. Ano, ví se o různých globálních problémech, ale kdo se o ně opravdu zajímá? Jen skupinka aktivistů, která se snaží něco změnit, a ostatním je to celkem jedno. Ví se, že člověk ničí přírodu, kde může, a co se proti tomu dělá? Zakládají se národní parky a CHKO, ale je to dostatečné? Podle mého názoru v žádném případě. Erich Fromm zde převážně mluví jen o lidech a naší společnosti. Dnes se již tento problém bere v jiném měřítku: jak moc člověk ubližuje a bude ubližovat naší planetě a jsou vůbec možné nápravy za to, co již udělal?
Fromm se ve své knize odvolává na další autory, kteří tvrdí, že změna společnosti je možná pouze po drastických dílčích změnách a přiznejme si, že většina z nás by byla rozhodně proti těmto změnám. Proto dnes vědci uvažují trochu jinak: ano, potřebujeme se změnit, ale musíme ty staré věci něčím nahradit, něčím takovým, co nebude již závadné v globálním slova smyslu. Ochránci přírody si sice můžou „vyskakovat“, ale to, kde jsou peníze je dnes, bohužel, přednější. Proto se musí s realizací myšlenek změn začít právě v tomto „bohatém“ sektoru.
Úsměvné jsou příklady s eko a bio. Bio-výrobky jsou z plodin, které vypěstovali systémem aktuálním před stoletím a půl. Kdybychom takto měli vypěstovat vše, zemřela by více než polovina lidí hladem. Naši „vědátoři“ by měli vymyslet, jak nakrmit takovou masu lidí ekologicky a ekonomicky přijatelnou cestou. Zaujala mě jedna prezentace, která obíhala e-mailové adresy, o dobách socialismu u nás a podmínkách, ve kterých naši rodiče a prarodiče žili. Byl zde výčet všech závadností užitkových věcí, absence mobilních telefonů apod. Na konci byla krásná věta – „Jak jsme to vůbec mohli přežít?!“ Myslím, že se to také hodí na dnešní věk – žijeme ve světě, kde chemie začíná být viditelná opravdu všude, tak proč se vůbec divíme nad složením různých potravinářských výrobků? Nadáváme na ně? Ano. Tak proč je kupujeme?"

Seminární práce do základů společenských věd - Soukromé šestileté gymnázium v Ostravě.