1.

Úvod

2.	Období védské

2.1.	Kultura a náboženství doby hymnů

2.2.	Období obětní mystiky

2.3.	Období upanišad

2.3.1.

Átman a brahma

2.3.2.

Stěhování duší a spasení

3.	Neortodoxní systémy indické filozofie

3.1.	Materialismus čárváka

3.2.	Mahávíra a džinismus

3.3.	Buddhismus

3.3.1.

Buddhův život

3.3.2.

Buddhova nauka

3.3.3.

Dějiny a šíření buddhismu

3.3.4.

Systém buddhistické filozofie

4.	Ortodoxní systémy indické filozofie

4.1.	Njája a vaišéšika

4.2.	Sánkhja a jóga

4.3.	Mímánsa a védánta

"Kultura a náboženství doby hymnů
Hymny představují jednu z nejstarších literárních památek lidstva. Podávají názorný obraz o životě a náboženských představách Indoárijců té doby. Nejstaršími bohy byly přírodní síly a živly, které považovali za osoby. Psali chvalozpěvy na Bohy (př. hymnus o Agnim bohu ohně) a motlitby k těmto Bohům, prosící o rozmnožení stád, dobrou sklizeň a dlouhý život.
První zárodky filozofického myšlení se objevují v tázání, zda se za mnohostí Bohů neskrývá jediný základ světa, nevznikl snad celý svět z jednoho prazákladu? S úpadkem starovédské víry a se zrozením myšlenky všejednoty nastal čas pro další krok indického myšlení.

Období obětní mystiky
Toto období je významné tím, že se v něm zformovaly společenské instituce, které jsou od té doby nejcharakterističtější pro život v Indii a které dodnes určují ráz hinduistické Indie. Tou institucí je kastovní systém a privilegované postavení kněžského stavu, bráhmanů. Podnětem k vytvoření kast byla nutnost oddělit početně slabší vrstvy árijských vládců a dobyvatelů od původních obyvatel. NeNejprve vzniklo rozdělení na Árje a šúdry, jak byly nazývány podrobené národy. Po tomto rozdělení do kast následovalo u Árjů vzápětí další dělení do tří hlavních kast:
1. bráhmani = kněží
2. kšatrijové = vládcové, králové a bojovníci
3. vaišjové = svobodní lidé
Pod nimi stáli šúdrové a ještě níž párjové, čili zapuzení tzv. domordé kmeny, které podržely svou víru, váleční zajatci a otroci.
Pro vývoj duchovního života bylo zvláště důležité tvořící se a upevňující se postavení bráhmanské kasty kněžích. Bráhmani, kromě kterých neexistovala žádná jiná duchovní moc, se stávali nepostradatelnými při všech důležitých událostech soukromého i veřejného života. Úspěch ve válce, svatba či smrt, to vše záleželo na správném vykonání oběti, kterou mohli vykonávat pouze oni. Nikdy neusilovali o světskou vládu a nikdy nevytvořili uzavřenou církevní organizaci s duchovní hlavou v čele (na rozdíl např. od katolické církve). Záznamy pocházející z této doby se výlučně vztahují k přísně střeženým znalostem obětních úkonů. Je z nich možno usuzovat, jak se v té době proměnily náboženské a filozofické představy.

Období upanišad
Upanišady netvoří ucelený systém, ale jsou to myšlenky a nauky různých mužů. Dohromady existuje více než sto upanišad, jejichž význam je ale různý. Slovo upanišada znamená nauka pro ty, kdo sedí poblíž (Mistra), tedy tajnou nauku určenou jen zasvěceným. Autory upanišad vesměs neznáme. Vyniká mezi nimi žena jménem Gárgí a velký Jádžňavalkja. V Indii té doby, se tedy i ženy účastnily hledání pravdy a filozofického života. Základní ladění upanišad je pesimistické, a tak v příkrém kontrastu k náladě hymnů starovédské doby. Základním motivem indického myšlení je pochopení života jako strasti. Nejvýznamnějšími upanišadami prostupují dvě základní filozofické myšlenky: nauka o brahma a atmánu a myšlenka stěhování duší a spasení.
a) Átman a brahma
Brahma má původní výraz motlitba, ale nakonec se stalo univerzálním pojmem, obecně tvůrčím principem světa, velkou duší světa, která spočívá v sobě samé, z níž vyšlo a v níž vše spočívá.
Átman původně označoval patrně dýchání, ale postupně nabyl výrazu "podstata" nebo "vlastní já". Je to nejvnitřnější jádro našeho vlastního já, k němuž pronikáme, když si od člověka jako jevu odmyslíme nejprve jeho tělesnou schránku a když od trvajícího, životem dýchajícího já pak oddělíme všechno, co je chtění, myšlení, cítění a žádostivost.
Vývoj obou pojmů, který byl učiněn v upanišadách, záležel v poznání, že brahma a átman jsou jedno. Ve světě tedy existuje jediná pravá jsoucnost, jež se v pohledu na svět jako celek nazývá brahma a poznaná v jednotlivé bytosti átman. Je-li přístup k podstatě světa hluboko v našem nitru a lze-li jej otevřít pouze pohroužením do nitra, pak nemůže mít poznání zevní reality pro mudrce žádnou cenu. "

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů, např.: http://tomlery.txt.cz/clanky/61852/zsv-2a/; http://www.gymkh.cz/student/Z%C3%A1klady%20spole%C4%8Densk%C3%BDch%20ved%20a%20ONV/Ma%C5%88%C3%A1k/C4A,V8A/p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ky/v%C3%BDchodn%C3%AD%20filosofie.doc.; http://www.eurochem.cz/polavolt/dodatky/vedy/filosofie/indie/ved_upanisady.htm; http://www.eurochem.cz/polavolt/dodatky/vedy/filosofie/indie/mahavira.htm; http://www.jiljiklen.com/literatura/buddhova%20nauka.html; http://www.eurochem.cz/polavolt/dodatky/vedy/filosofie/indie/systemy.htm; http://www.eurochem.cz/polavolt/dodatky/vedy/filosofie/indie/sankhja.htm.