1.	Životopis Miltona Friedmana

2.	Friedmanův postoj k vysokoškolskému studiu

3.	Studium na českých vysokých školách

4.	Modely financování vysokých škol

4.1	Země Evropské unie

4.2

USA

4.3	Austrálie a Nový Zéland

5.	Stanovení školného a jeho výpočet

5.1	Školné v Británii

6.

Půjčky

7.

Závěr

"„U vysokoškolského školství je argument ve prospěch znárodnění na základě efektů sousedství či technického monopolu ještě slabší. Pro nejnižší úroveň školství existuje značná shoda o přiměřeném obsahu výchovného procesu občanů v demokracii – tři “R” (psaní, čtení, počítaní) vyčerpají většinu tématu. Na vyšších úrovních postupně ubývá konsensu. Je jisté, že daleko pod úrovní vyšších amerických škol existuje nedostatek shody, která by ospravedlnila vnucení názorů většiny všem a zavedení mnohem menšího stupně plurality. Nedostatek shody může dojít ve skutečnosti až tak daleko, že může vrhnout pochyby dokonce na přiměřenost dotování školství na této úrovni, každopádně jde tak daleko, aby podkopal jakýkoliv argument pro znárodnění na základě společného jádra hodnot. Vzhledem ke vzdálenostem, které jednotlivci mohou překonávat a překonávají při navštěvování institucí vyššího vzdělání, může být stěží na této úrovni řeč o “technickém monopolu“.
[1]
U nás je školné předmětem velkých nesvárů nejen mezi rektory ministry školství, ale v poslední době už protestují sami studenti:
• Vysoké školy neuspokojují poptávku po vysokoškolském vzdělání
• Přijetí většímu počtu uchazečů brání v prvé řadě nedostatek financí
• Způsob výběru uchazečů způsobuje velké sociální nerovnosti v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání
• Příliš mnoho talentovaných lidí nedostává šanci studiem rozvíjet své schopnosti
Vysoké školy již několik let nemají možnost, z důvodu nedostatku financí, zvyšovat počty přijímaných uchazečů o studium a zvyšovat kvalitu poskytovaného vzdělání. Zřejmá převaha poptávky po studiu nad nabídkou studijních míst ve většině oborů a způsob, kterým jsou někteří uchazeči vybíraní, způsobuje neúnosně velké sociální rozdíly v šancích na studium na vysoké škole. Analýzy nám ukazují, že při stejných studijních předpokladech má dítě, jehož rodiče jsou odborníky, dvakrát větší šanci studovat na vysoké škole než dítě, jehož rodiče jsou manuálně pracující tedy dělníci. Na to má vliv menší ochota dětí pocházejících z rodin s nižším vzděláním a hlavně nižším sociálním statusem ucházet se o přijetí na vysokou školu.

„Veřejné výdaje na vyšší školství ospravedlněny coby prostředky výchovy mládeže k občanství a přípravy na vedoucí funkce ve společnosti – ale je nutné ihned dodat, že značná část současných výdajů, které jdou výlučně na účely přípravy zaměstnání, nemůže být tímto způsobem ospravedlněna. Omezení dotací pouze na školní výchovu ve státem spravovaných institucích nelze nijak ospravedlnit. Každý jednotlivec by se měl rozhodovat sám o tom, kde poskytnuté dotace použije, pouze s tou výhradou, že se jedná o takovou školní výchovu, kterou je žádoucí dotovat. Veškeré vládou udržované školy by měly účtovat poplatky, z nichž by bylo možno hradit vzdělávací náklady a soutěžit tak na stejné úrovni se školami, které vládou podporované nejsou.“ [1]

Podíváme-li se na západ od našich hranic, zjistíme různé modely financování vysokých škol. Většina zemí Evropské unie i kandidátských zemí zastává model financování přímých nákladů na studium ze státního rozpočtu. Tato metoda umožňuje sice přístup ke vzdělání poměrně velkému počtu mladých lidí bez ohledu na jejich majetkovou situaci, ale školy se musí každoročně srovnat pouze ze státním rozpočtem, jelikož nevytvářejí přímé kontakty se zaměstnavateli, kteří by podporovali jejich studenty. Typický model Spojených státu je, že finanční zátěž leží na studentovi a jeho rodině. Student si tedy platí vše, diferencovaně podle úrovně vysoké školy a podle předpokládané výše jeho budoucího příjmu po promoci. V Austrálii a Novém Zélandu najdeme smíšené financování a dnes ho přebírá i řada evropských zemí. Tento způsob je specifický různě vysokým podílem studentů na úhradě studia, což znamená, že každý má různé možnosti jak získat státní podporu nebo půjčku. Student si může splácení odložit až do té doby, kdy bude pobírat určitou výši příjmu. "

Seminární práce Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně z Fakulty managementu a ekonomiky, předmět Dějiny ekonomických teorií.