1.	Charakteristika

2.	František Gellner

3.	Fráňa Šrámek

4.	Viktor Dyk

5.	Petr Bezruč

6.	Jaroslav Hašek

7.	Stanislav Kostka Neumann

8.	Karel Toman

"Petr Bezruč (1867-1958)
- vlastním jménem Vladimír Vašek, syn slezského buditele Antonína Vaška
- narodil se v Opavě, studoval v Praze, Brně
- v letech 1891-93 působil v Místku na poště
- píše balady - navazuje na Erbena, Nerudu, Vrchlického
- hlásí se k Macharovi – je realista, ale i impresionista a symbolista (Sova, Březina)
- revoltuje – jako u Kellnera, Tomana a Šrámka
- vlastenecké a sociální cítění a motivy (S. Čech)
- vnímá křivdy na lidech ekonomického i národního charakteru, Slezsko - obyvatelstvo bylo utlačováno jazykově (němčina, polština), sociálně, kulturně, mravní degradace
- prolíná lyriku, epiku, drama
- ironie, útočnost, melancholie, hyperbola (nadsázka)= krátké úsečné verše, daktyl (-UU = přízvučná, 2 nepřízvučné)
- nářeční prvky - lašské nářečí, vulgarismy

Slezské písně - jediná básnická sbírka
- uvádí skutečné události, konkrétní osudy, pojmenovává utlačovatele, lze určit konkrétní dějiště, dokumentárnost, regionální svědectví, návrat k mýtům (pověstem)
- postava fiktivního autora nabývá v básních rozmanitých rysů = svědek, poutník, fantom, rebel, bard … (bard = původně keltský pěvec, tady bojovník za práva)
- intimní lyrika je propojená s jeho vlastním prožitkem životní osamělosti, milostná rezignace (zrada ženy)
- v r. 1899 byl nemocen, objevuje se povinnost vyjádřit protest proti soc. a národnímu tlaku
- v průběhu roků 1899-1900 poslal anonymně 54 básní Janu Erbenovi - redaktoru časopisu Čas, některé propadly cenzuře
- dlouho nechtěl vydat básně ve sbírce - 1903 - 1. varianta, pak do sb. začleňoval další básně, některé přepracovával
- 1951 definitivní počet - 88 básní
- sbírka se členila na: - lyriku společenská, sociální
- sociální balady (epika)
- lyriku intimní, osobní"