1.

Úvod

2.

Díla

3.

Život

4.

Přínos

"Byl vyšetřován a za trest přeložen daleko od domova na německé gymnázium do slovinského malého městečka Cejle. Ve slovinské Celji se přičinil o zrušení tělesných trestů ve školách, kde současně působil ve funkci okresního školního inspektora. Pobyt v Cejli byl pro Lindnera vysvobozením. Provinční městečko sice nenabízelo bohatý kulturní a intelektuální život. Poměry na gymnáziu nebyly ideální, ale inspiraci čerpal z alpské přírody. V Cejli nalezl dostatek klidu pro vlastní vědeckou práci, zvláště pak, když si mohl založit spokojený rodinný život. Lindner se neomezoval jen na školní výchovu a vědu. Od počátku působení v Celji se věnoval publicistice a komentoval veřejný život. Jeho články vycházely jak v místním tisku, ale také v časopisech v štýrském hlavním městě Graz v současném Štýrském Hradci. V tisku také uveřejňoval své básně. V Cejli strávil 16 let svého života. G. A. Lindner psal zpočátku převážně v německém jazyce, nicméně otevřeně projevoval své české národní smýšlení. Byl odpůrcem římskokatolické církve, dědičného šlechtictví a habsburské monarchie. Bojoval proti rasové nenávisti, národnostnímu útlaku a nerovnoprávným vztahům mezi národy a především mezi lidmi. Odsuzoval vykořisťování tehdejším průmyslovým kapitalismem.
První knihou napsanou v Cejli byla v roce 1858 Lehrbuch der empiridchen Psychologie nach genetischer Methode. Později napsal Lehrbuch der formalen Logik nach Metode napsána v Grazu roku 1861. Po několika letech napsal Einleitung in das Studium der Philosophie Vídeň 1866. Všechny tyto učebnice vyšly v několika rozšířených vydání. Jako jediná v české verzi byla vydána učebnice psychologie. Lindnerovy učebnice byly přeloženy do několika evropských jazyků. V roce 1867 byl Úvod do filosofie přeložen do francouzštiny. Podle jeho učebnic se vyučovalo po celou další polovinu století na různých evropských gymnáziích. Z těchto děl proslul Lindner jako významný herbartovský pedagog. V Cejli napsal dvě nejdůležitější teoretická díla Psychologische Untersuchungen über die menschliche Glückseligkeit a Ideen zur Psychologie der Gesellschaft als Grundlage der Socialwissenschaft.
V roce 1871 se mohl Lindner vrátit opět do Čech. V roce 1872 se stává ředitelem českého učitelského ústavu v Kutné Hoře, instituce pro výuku učitelů základních škol. Pedagogickými reformami, jež tu uplatňuje, si získává další věhlas. Během desetiletého působení na této škole napsal svá hlavní díla z oboru pedagogiky a menších studií do časopisů. Jeho pedagogická kariera vyvrcholila po deseti letech v roce 1882, kdy je povolán jako první profesor pedagogiky na filozofické fakultě na obnovenou českou Karlovu univerzitu po rozdělení pražské univerzity na českou a německou. Při univerzitních přednáškách vycházel už jen ze starších děl, nová díla již nevytvořil.
Zemřel 16. 10. 1887 v Praze, pohřben na vyšehradském hřbitově.
Generace našich učitelů získávaly první pedagogické a didaktické poučení z jeho Obecného vychovatelství a Všeobecného vyučovatelství, které se dočkaly mnoha vydání. Z Lindnerovy pozůstalosti vyšlo v roce 1888 jeho nejvýznamnější dílo Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním. Lindner znal z vlastního poznání všechny kategorie školství od třídy elementární po školy střední a učitelské ústavy a po stránce vědecké ovládal celý obor filosofie i pedagogiky a jejich věd pomocných.
Z jeho velmi četných spisů snad největšího významu je "Všeobecné vychovatelství" a "Všeobecné vyučovatelství", jenž byly přeloženy do několika jazyků. Jeho všestranná literární činnost přinesla české škole skutečné požehnání. "

Práce je psána formou souvislého textu.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: http://www.seminarky.cz/G-A-Lindner-zivotopis-7331; http://www.fi.muni.cz/~qprokes/pedagogika/dejiny.html; http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=33021; http://cs.wikipedia.org/wiki/Gustav_Adolf_Lindner; http://www.rvp.cz/clanek/498/1081.