"MARTIN HEIDEGGER
MARTIN HEIDEGGER (1889-1976); nûmeck˘ filozof,
vût‰inu svého Ïivota proÏil ve Freiburgu, kde na
tamní univerzitû nejprve studoval teologii, potom filozofii
a nakonec zde pÛsobil jako profesor. Byl Ïákem
Husserla, ale inspirovat se tak nechal Kierkegaardem.
Je povaÏován za jednu z nejv˘znamnûj‰ích osobností
filozofie 20. století.
Jeho filozofie je na pomezí fenomenologie a existencialismu.
Vtiskl fenomenologii specifick˘ ráz fundamentální ontologie.
V centru jeho zájmu byla otázka po smyslu bytí, existenci.
Problém bytí rozebírá v díle
• Bytí a ãas
Tradiãní metafyzice vyt˘kal, Ïe nedokázala otázku po
bytí správnû poloÏit, neboÈ nerespektovala tzv. „ontologickou
diferenciaci“ = rozdíl jsoucna a bytí.
Ontologická diferenciace
Tato diferenciace se ukazuje uÏ pfii bliωí anal˘ze otázky
po bytí.
Ten, kdo se táÏe po jednotlivém jsoucnu, prokazuje,
Ïe jiÏ pfiedem rozumí bytí samému.
Tak se právû tázající lidská bytost stává oním specifick
˘m jsoucnem, jehoÏ rozbor nás mÛÏe k pojmu
bytí a jeho smyslu dovést.
NejdÛleÏitûj‰í souãástí Heideggerovy fundamentální
ontologie je proto anal˘za zpÛsobÛ lidské existence.
Fundamentem, z nûhoÏ lze bytí odkr˘t, musí b˘t takové
jsoucno, které samo, ve zpÛsobech jak˘mi existuje,
na bytí ukazuje.
Takov˘m jsoucnem je lidská existence, neboÈ jí jde
vÏdy o její vlastní bytí, a tak mu souãasnû pfiedem
rozumí.
Existenci vymezuje jako vytrvalost, která je dána
pouze ãlovûku.
V‰echna jsoucna kromû ãlovûka jsou, trvají, ale jen
ãlovûk existuje - musí vykazovat vytrvalost.
Existenci naz˘vá Heigdegger „pobytem“ = „Dasein“
- ãlovûk pob˘vá na svûtû jedineãnû, neopakovatelnû
a usiluje naplnit svÛj Ïivot obsahem a smyslem.
„Daseins anyl˘za“
Anal˘za pobytu - základní otázkou je: Jak jest tedy
ãlovûk?
1. âlovûk je takové jsoucno, které svÛj Ïivot Ïije v
první osobû.
VÏdy jde o mÛj vztah ke svûtu, k bytí. Sami pro sebe
nejsme Ïádnou vûcí, s níÏ lze manipulovat ve
prospûch nûãeho jiného. Îijeme svÛj Ïivot sami za
sebe.
2. âlovûk je takové jsoucno, kterému jde o jeho bytí.
âlovûku vÏdy záleÏí na tom, jak mu je. Tento zpÛsob
pobytu, kdy je ãlovûk zainteresován na svém
bytí, naz˘váme existencí (anal˘zou na‰í existence
lze dospût k pochopení bytí).
Lidsk˘ pobyt se vyznaãuje starostí = „Sorge“ - to
vypovídá o na‰em interesu (zájmu) na bytí. Jsou
dvû rodiny starostí:
• starost o existenãní záleÏitosti
• starost o smysluplnost Ïivota
Starost podmiÀuje naladûní na‰í existence - „Befindlichkeit“
(vyladûnost). chmurné nálady vedou k
depresi a deprese ochromuje na‰i aktivitu, uzavírá
nám svût. Naopak pozitivní vyladûnost zvy‰uje na-
‰i dynamiku, lehãeji zvládáme vûci.
Vyladûnost nám otevírá nebo uzavírá svût. Je nároãná
pro ãlovûka, protoÏe se setkáváme sami se
sebou. Naladûnost vypovídá o zvládnutí problému
ãlovûka k „vrÏenosti“ a bytí k smrti.
3. Nezvolili jsme si situaci, v níÏ jsme se ocitli sv˘m
zrozením.
Do svûta jsme vrÏeni bez na‰eho pfiiãinûní. Pfiesto
máme zodpovûdnost za to, jak svÛj Ïivot Ïijeme (jak
˘ zpÛsob existence zvolíme), co ze sebe uãiníme
(jsme vÏdy projektem sami sebe). Máme dvû základní
volby, jak Ïít nበÏivot:
• neautentické bytí - anonymní Ïivot na zpÛsob
vûci. Necháme sebou manipulovat, zbavujeme se
vlastní zodpovûdnosti za svÛj Ïivot, stáváme se
souãástí anonymní masy.
• autentické bytí - Ïivot v opravdovosti. Navzdory
podmínkám, které jsme si neurãili, bereme zodpovûdnost
za sebe do sv˘ch rukou, usilujeme Ïít
podle svého pfiesvûdãení, a ne pod tlakem okolností.
4. âlovûk Ïije vÏdy ve svûtû.
âlovûk je spjat s okolím a s druh˘mi lidmi. Na‰i existenci
nelze od svûta a druh˘ch lidí oddûlit.
Svût a druzí tvofií rámec na‰eho Ïivota, ve kterém
máme osvûdãit svou autentiãnost.
„Mé bytí je vÏdy spolubytím ve svûtû.“
5. âlovûk Ïije v ãase a proÏívá svou ãasovost.
Je si vûdom své koneãnosti, lidské bytí je vÏdy „bytí
ke smrti“.
Neautentická existence pfied tímto faktem kliãkuje -
ãlovûk si Ïije, jako by mûl Ïít vûãnû, Ïije nezodpovûdnû,
skuteãnost smrti si zakr˘vá rozpt˘leními.
Autentická existence rozvrhuje své koneãné moÏnosti
zodpovûdnû s ohledem na smrt. Tváfií v tváfi
smrti totiÏ víme, Ïe kaÏdé na‰e rozhodnutí je neodvolatelné
a nenapravitelné.
6. âlovûk je bytostí pravdy.
Pravda bytí se odhaluje skrze ãlovûka, kter˘ se na
bytí ptá. Chceme-li Ïít plnû, nesmíme na bytí zapomenout.
V celkovém pohledu je lidská existence místo, v
nûmÏ se zjevuje bytí, v nûmÏ vystupuje ze své skrytosti
a mÛÏe b˘t odhaleno ve své pravdû.
„Filozof je pfiítel bytí.“
Mezi dal‰í druhy aktivit na‰í existence, v nichÏ se
bytí jsoucího mÛÏe ukázat, patfií také umûní. Teprve
v umûleckém díle ukazují jsoucna to, co jsou."