1.	Historie společnosti SEIKO

2.	Roky rozvoje 1877 až 1965

3.	První hodiny

4.	Od hodin k hodinkám

5.	Neklidná doba 1914 až 1945

6.	Období expanze 1946 až 1965

7.	Den, který změnil historii času

8.	První slibné pokusy

9.	Honba za kvartzem se stupňuje

10.	Zásadní rozhodnutí

11.	Inovace pokračuje

12.	Kinetická revoluce

13.	Kvartzový pohon

14.	Pružinový pohon

"Den, který změnil historii času

Po celá desetiletí to byl pouhý sen, sen všech hodinářských inženýrů po celém světě a sen, který byl stejně tak prchavý, jako byl významný. Jak by mohl být piezoelektrický jev zkrocen pro vysoce přesné měření času? Od roku 1880, kdy Pierre Curie objevil, že, když určitými krystaly prochází proud, vibrují velmi stabilní rychlostí, výrobci hodinek si uvědomovali možnost dosažení nové úrovně přesnosti, pokud by bylo možné tohoto jevu využít.

První slibné pokusy

První člověk, který tento sen realizoval byl Warren Marrison, kanadský telekomunikační inženýr pracující v laboratořích společnosti Bell Telephone. Při hledání způsobů, jak udržet stabilní elektronické frekvence, vytvořil v roce 1927 první hodiny na bázi krystalů. Jeho převratný objev umožňoval novou úroveň přesnosti měření času. Do roku 1940 byly kvartzové hodiny používány v laboratořích standardního času po celém světě. Hodinářům zbývalo vyřešit pouze dva problémy. Oba však vypadaly nepřekonatelně. První bylo to, že hodiny pana Marrisona zabíraly celou místnost, a druhý, že nikdo nebyl schopen vyrobit baterii ani vzdáleně dostatečně malou nebo silnou, která by je poháněla. Sen byl stále neuskutečnitelný.

Honba za kvartzem se stupňuje

V 50. letech se kvartz stal středem zájmu vývojových projektů hodinářských společností po celém světě a rychlost vývoje se zvyšovala. V roce 1958 představila společnost Seikosha kvartzové hodiny dostatečně malé a praktické pro použití vysílacími stanicemi a Suwa Seikosha slavila v roce 1964 úspěch převratným námořním chronometrem, který byl přihlášen do soutěže chronometrů v Neuchatelu. Ve stejném roce se rozběhla jeho výroba a byl použit při měření některých sportovních disciplín na Olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Také Švýcarsko dosáhlo významných úspěchů. V roce 1967 přihlásilo konsorcium společnosti kvartzové hodiny do soutěže chronometrů a získalo tři první místa. Závod byl v plném proudu."

Práce je doprovázena fotografiemi některých prototypů a jejich schématy.