1.	Historie Islámu

2.	Přítomnost islámu v Evropě

3.	Vznik a vývoj muslimské obce

4.	Pokusy o výstavbu mešity

5.	Použitá literatura

"VZNIK A VÝVOJ MUSLIMSKÉ OBCE

První významnější kontakt s Turky v moderních českých dějinách zažili čeští vojáci teprve v roce 1878, když za císaře pána a jeho rodinu museli vybojovat Hercegovinu. Teprve demografický pohyb v Rakousko-Uhersku po okupací (1878) a anexi )1908) Bosny a Hercegoviny nakonec přispěl k tomu, že se na našem území začali usazovat spoluobčané muslimského vyznání. Vytvoření nových hranic po rozpadu monarchie v roce 1918 pohyb obyvatelstva neomezilo. Balkánští muslimové, kteří se usadili na územích, jež se stala Československou republikou, tam většinou zůstali a vzhledem k bývalým vztahům a výhodnější hospodářské situaci za nimi přicházeli další. K nim se záhy připojovali nepočetní muslimští emigranti ze Sovětského svazu ( převážně Čerkesové a Tataři ). Teprve v polovině třicátých let se muslimové, žijící především v Praze, Brně a na Zlínsku, začali sdružovat podle náboženské příslušnosti. Do té doby se spontáně stýkali a praktikovali islámský rituál pouze jednotlivci převážně na národnostním základě. První úvahy o založení muslimské obce získaly konkrétní podobu až koncem roku 1934. Na tomto základě se sešla skupina pražských praktikujících muslimů, aby založila Moslimskou náboženskou obec pro Československo s ústředím v Praze ( MNO). Účastníci schůzky se dohodli, že zmapují počet pražských muslimů a posoudí jejich ochotu k účasti na budování obce. Tato sondáž zabrala několik týdnů, neboť jednotliví muslimové o sobě nevěděli a už vůbec neměli jasno v legislativních podmínkách pro zřízení MNO. Její první ustavující schůze se konala 23. prosince 1934. Za svůj první úkol si vytkla výstavbu mešity v Praze a zajištění řádné registrace a uznání čsl. úřady. Slavnostně pak byla obec ustavena 25. dubna 1935 na shromáždění, kterého se zúčastnili četní příznivci z řad pražské inteligence¨, podnikatelských kruhů projevujících zájem o obchod s islámskými zeměmi. Zároveň se ustavila Rada MNO, která 31. prosince zaslala ministerstvu školství a národní osvěty dopis, v němž se zdvořile oznamuje zřízení Moslímské náboženské obce ve smyslu říšského zákona.
Na zrodu MNO se podílely čtyři základní komponenty: a) zahraniční muslimové žijící v ČSR; b) zahraniční islámské instituce; c) zastupitelské úřady některých islámských zemí; d) čeští konvertité."