1.	Název prvku databáze, číslo prvku

2.	Identifikace problému

2.1.

Problém

2.2.	Jak často se problém vyskytuje

2.3.	Kolik zaměstnanců se s ním potýká

2.4.	Co firmu nutí k hledání řešení tohoto problému

2.5.	Naléhavost problému

2.6.	Jaké ekonomické ztráty problém firmě přináší

3.	Identifikace firmy - základní údaje

4.	Kdo problém ve vybrané firmě potřeboval řešit (osoba, organizační část)

4.1.	Popis organizační struktury

5.	Běžné řešení problému, původní stav řešení

6.	Chytrá praktika - popis

6.1.	Popis samotného řešení

6.2.	Jak na toto řešení ve firmě přišli

6.3.	Povedlo se řešení hned na poprvé, nebo ho museli upravovat a vylepšovat

6.4.	Jaké metody hledání řešení ve firmě používají

6.5.	Jak dlouho řešení připravovali a kolik lidí se na něm podílelo

7.	Chytrá praktika – náklady a přínosy pro firmu

7.1.	Jak dlouho již řešení ve firmě používají

7.2.	Náklady na proložky před použitím chytré praktiky ročně

7.3.	Kolik byly přibližné náklady na použité řešení

7.4.	Náklady na proložku nyní

7.5.

Přínosy

7.6.	Ohodnocení přínosů řešení

8.	Podmínky pro efektivní využití chytré praktiky

9.	Kdy chytrou praktiku nelze nebo není výhodné použít

10.	Je chytrá praktika součástí některé metody?

"Původní stav řešení:
Před zavedením chytré praktiky odkupovala firma proložky od jiné firmy. Nákupní cena proložky činila 12Kč/ks. Spotřeba proložek 120 000ks/rok, což je 1 440 000Kč/rok.

Popis samotného řešení:
Chytrá praktika spočívá v tom, že firma si koupila vlastní stroj na výrobu proložek - výsekový válcový lis. Nákupní cena tohoto stroje činila 150 000Kč. Nyní si firma BOS, spol. s r.o. Ladná nakupuje jen materiál (karton) na výrobu těchto proložek, výřez obstarává nyní místo cizí firmy sama firma.

Začlenění přístroje do výroby nebylo složité - stroj obsluhuje pracovník, který již zaměstnancem firmy byl, jen mu přibyla další pracovní činnost. Toto začlenění bylo velice efektivní, protože náklady spojené se mzdou pracovníka, který stroj obsluhuje jsou zanedbatelné ve srovnání s přínosem. Firma si tedy velmi efektivně zacelila volné místo ve výrobě, které jí obstarávala jiná firma.

Jak na toto řešení ve firmě přišli:
- nápad vznikl na poradě

Povedlo se řešení hned na poprvé, nebo ho museli upravovat a vylepšovat:
- řešení se povedlo na poprvé

Jaké metody hledání řešení ve firmě používají:
- diskuse na poradě
- pracovníci firmy okoukají od jiných firem
- nápady jednotlivců

Jak dlouho řešení připravovali a kolik lidí se na něm podílelo:
Na řešení se podílelo 3-5 lidí. Stačilo vybrat stroj, objednat a uvést do provozu. Stroj doručili asi do 3 týdnů. Své místo dostal ještě ten den. Uveden do provozu byl do dvou dnů od doručení, a do necelého měsíce od porady.


Jak dlouho již řešení ve firmě používají:
- necelý jeden rok

Náklady na proložky před použitím chytré praktiky ročně:
­ nákupní cena proložky 12Kč/ks
­ spotřeba 120 000ks/rok
­ 1 440 000Kč ročně

Kolik byly přibližné náklady na použité řešení:
­ nákupní cena nového stroje 150 000Kč

Náklady na proložku nyní:
- nákupní cena materiálu pro výrobu proložky 7Kč/ks
- 2,60Kč/ks – provoz, údržba stroje a mzdové náklady na pracovníka
- spotřeba 120 000ks/rok → 1 152 000Kč/rok

Přínosy:
- firma ročně ušetří 288 000Kč
- snížily-li se náklady na výrobu
- snížila se i cena finálního výrobku
- odběratelé nemusí „utíkat“ k levnější konkurenci
- nový odběratelé, kterým se nízká cena líbí
- firma se stala více konkurenceschopná a vykazuje větší zisky

Ohodnocení přínosů řešení:
Tabulka ukazuje kolik mil.Kč jsou náklady na proložky s postupem času.

Sloupec nazvaný Bez použití znázorňuje, kolik milionů by bylo vydáno, kdyby firma nezavedla chytrou praktiku, a sloupec S použitím, kolik milionů vydá firma nyní po zavedení praktiky."

Čistý text dosahuje cca 7 stran. Práce obsahuje tabulku, schéma, graf a grafiku.