1.	Úvod do Kubánské revoluce

2.	Události před Kubánskou krizí

2.1.	Útok na Kubu

2.2.	Akce Anadyr, neboli rozmístění sovětských raket

3.

Závěr

4.

Přílohy

"2.1. Útok na Kubu

Po Castrově rozhodnutí o znárodnění začaly Spojené státy organizovat tajné operace a opatření proti havanské vládě. Od roku 1960 podporovalo CIA cvičení revoluce v USA a Portoriku. Zároveň americká vláda podporuje např. vylodění námořní pěchoty o síle 1400 mužů na Guantanámo (1960), cvičení amerického námořnictva v blízkosti Kuby, provedení výsadku na poloostrově Zapata - úkolem bylo vytvoření vlády Miróa Cardony, uznaného USA a ostatními, státy na jejichž prosbu pak, za pomocí vnitřních nepřátel, dojde ke zničení režimu. I přes ekonomické problémy Kuby je na ostrově snaha vybudování bojeschopné armády. Armáda však nezahrnuje více než deset tisíc mužů, a tak je vytvořena lidová milice (ozbrojení pracující).
K vyostření situace dochází 8.4.1961 díky Miró Cardonovi, který vyzývá kubánský lid k povstání. Zároveň ke kubánským břehům připlouvají na pomoc jednotky z Nikaragui na šesti lodích s vlajkou Libérie. Přímé ochrany docílí dvěmi americkými torpédoborci a letadly amerického letectva. V neděli 16.4.1961, ve tři hodiny ráno je zahájena operace k vylodění výsadkářů kubánského exilu v Zátoce sviní, na jižním pobřeží. Na tomto místě se nacházeli malá hlídka lidové milice, dva dělníci a tři rolníci, vyzbrojeni pouze puškami a jedním kulometem. Dle velitelů měly tyto invazní jednotky podpořit v následujících fázích letectvo a ozbrojené síly USA. V osm hodin ráno následovalo vysazení vzdušných výsadků na komunikace, vedoucí do vnitrozemí. Výsadkáři však byli očekáváni kubánskou vládou, která o této akci předem věděla . Nejbližší jednotky se nacházely v Santa Claře, vzdálené 120 km, což sice zpomalilo celý postup, avšak kubánská vláda ihned vyhlásila mobilizaci a již 17.4. se lidovým milicím daří zabránit kontrarevolucionářům v postupu. Téhož dne
je sestřeleno několik nepřátelských letadel a potopena polovina nepřátelských dopravních lodí. Nastávající den dochází k izolaci kontrarevolucionářů a dne 19.4. jsou zlikvidování. Tato akce znamenala smrt pro více jak 82 kontrarevolucionářů, zajetí 1200, potopení čtyř lodí, sestřelení deseti letadel a ukořistění tanků M-41. Ze strany revolucionářů je počítáno s 87 mrtvými a 250 zraněnými.
Celá akce se konala za příslibu CIA, americké vládě se však nikdy nedostalo otevřeného souhlasu s touto akcí, která skončila naprostým fiaskem. Důsledkem špatné spolupráce byla nedokonalá invaze, tudíž k očekávanému povstání nikdy nedošlo a invazní jednotky byly spíše směsné a špatně ozbrojené, což vedlo k jejich rychlému rozdrcení. Akce nezůstala bez odezvy světové veřejnosti, která by prezidentu Kennedymu vyčítala, že podpořil zcela nemožnou akci. Z tohoto důvodu se od celé akce distancoval..."

Práce obsahuje schéma a mapu.