"lipidy = tuky
- rozmanitá skupina – společné vlastnosti – hydrofobní
- funkce – zásobárna energie, výroba mýdel, izolační, mechanická ochrana, rozpouštědlem vitamínů
(D, E, K, A)
– biomembrány – základní stavební složka, obalení nervových vláken
- rozdělení:
1) jednoduché:
a) acylglyceroly = glycidy, glyceridy
– oleje – nasycené i nenasycené kyseliny
– tuky – nasycené kyseliny
b) vosky
2) složené:
a) glykolipidy – lipid + cukr
b) lipoproteiny – proteiny + lipid
c) fosfolipidy – lipid + HPO4-
3) odvozené – izoprenoidy
- složené lipidy – 2 různé části – hydrofobní (zbytek MK) a hydrofilní (jiná část)
– mají amfipatickou povahu = mohou tvořit micely, dvojvrstvy
– typy – fosfolipidy, sfingolipidy, glykolipidy, lipoproteiny
- reakce lipidů:
I. Esterifikace – vznik esterů – acylglyceroly
II. Saponifikace (vznik mýdel) + čistící účinky mýdel
III. Katalytická hydrogenace – ztužování tuků – kat. Pt, Ni:

-CO-C17H33 -CO-C17H35
-CO-C17H33 + 3 H2 -> -CO-C17H35
-CO-C17H33 -CO-C17H35

trioleoyl glycerol
IV. Adice halogenu – například odbarvení bromové vody (musí tam být násobné vazby):
-CO-C17H33 -CO-C17H32Br
CO-C17H33 + Br2 -> -CO-C17H32Br
-CO-C17H33 -CO-C17H32Br
V. Žluknutí – snižuje se počet násobných vazeb
2. Acylglyceroly
- estery vyšších MK a glycerolu
- karboxylové kyseliny v acylglycerolech – monokarboxylové, poměrně dlouhé (většinou nevětvené)
řetězce, C10+, nejkratší k. máselná (C4–26)
- sudý počet atomů C – odbourávání při β-oxidaci po CO2 kouscích
- násobné vazby – nasycené (převládají) – tuhé, živočišné (většinou)
– nenasycené (převládají) – olejovité, rostlinné – většinou dvojné vazby – cis (trans
v přírodě ne!)
- při smíchání oleje a vody vzniká emulze – látka, která udržuje látky v nerozděleném stavu –
- emulgátor – bílkoviny (vejce, mléko), sójový lecitin
- glycerol + MK -> triacylglycerol
+ 3 R-COOH ->


- pokud jen 1 R – monoacylglycerol, 2 R – diacylglycerol
- MK v tucích: laurová - C12, myristová - C14, palmitová - C16, stearová - C18, olejová - C18, linolová - C18
- triacylglyceroly nemají přesný bod tání – tají v určitém rozmezí – jsou tam různé MK
3. Reakce acylglycerolů
I. Hydrolýza alkalická = zmýdelnění – triacylglycerol + NaOH (KOH) -> glycerol + sůl MK = mýdlo:


+ 3 NaOH -> + 3 KCOONa

– mýdlo – Na sůl – tuhé, K sůl – tekuté (mazlavé)
II. Hydrolýza kyselá: triacylglycerol + H2O –H+–> karb. kys. + glycerol


+ H2O –H+–> R-COOH +


- princip výroby mýdla – tradiční způsob – suroviny – odpadní tuk, živočišný lůj
– suroviny se několik hodin vaří -> mýdlový klih vzniká
– klih je mazlavá, zapáchající látka
– následuje vysolování – přidání NaCl – rozdělí se na 2 vrstvy
– jádro = soli MK (=zmýdelnění MK)
– jádro je lehčí než spodní louh – plavou na něm
– spodní louh = zbytky ze surovin – vyloučený glycerol,
nezreagovaná sůl, zbytek z tuků, …
– jádro se dále upravuje – aroma, barva
– moderní – suroviny jsou stejné – štěpí se v obrovských kotlích přehřátou
vodný párou pod tlakem
– výsledkem je rozdělení tuku na MK a glycerol
– tyto MK jsou neutralizovány -> vznikají soli = mýdla"

Práce obsahuje grafické znázornění chemických sloučenin.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ