1.	Husovi předchůdci

1.1.	Tomáš Štítný ze Štítného

2.

Jan Hus

2.1.

Biografie

2.2.

Tvorba

2.2.1.

O církvi

2.2.2.

O pravopise českém

2.2.3.

Knížky o svatokupectví

2.2.4.

Postila

2.3.	Husitské hnutí

2.3.1.

Změny v literatuře

2.3.2.

Literární památky (duchovní píseň - Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město pražské, Budyšínský rukopis, Václav, Havel a Tábor, Husitská kronika)

3.	Období polipanské

3.1.	Charakteristika doby

3.2.	Petr Chelčický

3.3.	Próza v době polipanské

3.3.1.

Cestopisy (Václav Šašek z Bířkova)

3.3.2.

Zábavná literatura

"Období polipanské
Charakteristika doby:
- církev ztratila své výsadní postavení
- čeština jako řeč vytlačila latinu
- 1434 porážka husitů v bitvě u Lipan
- vzniká nová církev Jednota bratrská (podle myšlenek Petra Chelčického je, ale silně pronásledován).
- zakládali školy a řada z nich byla atraktivními spisovateli (říkali si bratry a sestry)
- závěr tohoto období je charakteristický bojem krále Jiřího z Poděbrad z uherským králem Matyášem Korbinem a katolickou církví.

PETR CHELČICKÝ – v mládí byl svědkem Husova kázání v Praze, znal i dílo Štítného, opovrhoval bohatstvím, byl pacofistou – odmítal jakékoliv války, tedy i husitské
Dílo: traktát O BOJI DUCHOVNÍM – uznává sen boj duchovní proti ďáblu, vychází z bible – přikázání nezabiješ.
O TROJIEM LIDU – odmítá středověké rozdělení společnosti na 3 stavy: kněžský, rytířský, robotný (odkaz na bibli – rovnost všech lidí)
POSTILA – protiklady ve společnosti vidí ještě ostřeji než Hus
SIEŤ VIERY PRAVÉ – sítí rozumí Chelčický církev a pravou křesťanskou víru, jíž se lidé zachraňují z hříchů. Kacíři a hříšnici jsou ti, kdo svým špatným životem síť strhávají. Hlavními ničiteli sítě jsou papež a panovník.

Próza v době polipanské
a)cestopisy – jejich vznik souvisel s prolomením izolace do níž se Čechy po husitských válkách dostali. Zásluhu na tom má Jiří z Poděbrad, který obnovil diplomatické styky s Evropou.

VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVA :
DENÍK O JÍZDĚ A PUTOVÁNÍ PANA LVA Z ROŽMYTÁLU A Z BLATNÉ Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA – všímá si zde reality kolem sebe (umění, památek a hospodaření). Jako první informuje o býčích zápasech ve Španělsku nebo o bruslení v Holandsku.

Cestopis se stal podkladem pro knihu Aloise Jiráska – Z ČECH NA KONEC SVĚTA"

Psáno heslovitě. Obsahuje tabulky.