1.	Samizdatová (ineditní) literatura

2.	Samizdatové edice

3.	Exilová literatura (výčet autorů)

3.1

Kanada

3.2

Německo

3.3

Švýcarsko

3.4	Velká Británie

3.5

Itálie

3.6	Emigranti 1948

3.7	Emigranti 1968

3.8	Emigranti 70. a 80. léta

4.	Samizdatová a exilová poezie (výčet autorů)

4.1	Edice Petlice

4.2	Kvart, Expedice

4.3	Česká expedice

5.

Samizdat

5.1	Surrealistická sk.

5.2	Underground

5.3	Křesťanská poezie

6.

Exil

6.1	Poezie mimo domov

6.2	Ivan Wernisch

6.3	Ivan Diviš

6.4	Karel Kryl

7.	Underground

8.	Samizdatová a exilová próza

7.1	Milan Kundera

7.2	Josef Škvorecký

7.3	Pavel Kohout

7.4	Ludvík Vaculík

9.	Dramatická tvorba v exilu a samizdatu

9.1	Josef Topol

9.2	Milan Uhde

9.3	Pavel Kohout

“Underground
- podzemní kultura
- vzniká jako paralela k beat generation
- dávají najevo odstup od konzum. spol. – odlišení chováním, oblečením, nevázaným sexem,
drogy – pohybují se na okraji spol.
- sepjetí s rockem – manifestem koncert Woodstock ´69
český undergr.
- vznik. mnoho undergr. sk. – utajované akce
- pokusy o poezii
sk: Plastic People of the Universe – Ivan Martin Jirous „Magor“ (textař), Mejla Hlavsa
Aktual (Milan Knížek), DG 307 (Pavel Zajíček, zkratka diagnózy psych. nemoci)


Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Ivo Vodseďálek, Vladimír Boudník, Ivan Martin Jirous

- písničkáři spojují slovo a hudbu – hudba umocňuje texty – texty přístupné větš. mn. lidí

Karel Kryl
Bratříčku, zavírej vrátka
- reakce na vstup spojeneckých armád – odpor proti sovět. okupaci
Pasážová revolta – protestsong
- narážka na generaci hippies – revolta, velké plány – ideály se vytratily, rezignace na ně – nechají si vše líbit – to, proti čemu protestovali, teď sami dělají

Nohavica, Jaroslav Hutka, Vl. Merta, Dědeček, Karásek, Rédl, Ebenové, Nos, Skoumal

Samizdatová a exilová próza
- nejdůl. proudem české prózy byla samizdatová próza
rozvoj
- intelektuální próza – Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost; Vaculík: Český snář
podává svědectví o českém intelektuálovi v podmínkách nesvobody
- generační psycholog. román – Škvorecký: Mirákl, Příběh inženýra lidských duší; Ivan
Klíma; Hrabal (70. a 80. léta)

Milan Kundera
Směšné lásky
- soubor povídek – založené na principu grotesky, dominuje motiv hry, kterou hl. postavy včas nezastaví – následky
- zvl. pohled na vztahy – domin. muž, ženy jsou utlačovány
Eduard a Bůh
- E. mladý učitel – chce svést křesť. dívku – ona ho odmítne kvůli víře - E. si hraje na věřícího – uvidí ho ředitelka školy – chce ho propustit – poměr s ředitelkou - dívka to bere jako oběť víře a E. obdivuje – podlehne mu – E. se s ní rozejde, ptž se nedržela svého pův. názoru
Falešný autostop
- hra na stopařku a řidiče – stopařka se začíná chovat jako děvka – i když předtím byla plachá – chlapec jí to věří, je přesvědčivá – vyspí se spolu, zaplatí jí a je znechucen – vztah končí

Žert
- Ludvík byl kvůli žertu a díky Zemánkovi vyloučen ze studií – za 15 let se Z. chce pomstít – svedu mu ženu Helenu, která se do L. zamiluje – žert se vymkne z rukou – Z. s H. dávno nežije, má milenku – místo pomsty – další žert – L. sdělí H., že ji nemiluje – H. se chce zabít, ale vezme si projímadlo"