1.	Moderní směry na přelomu 19. a 20. století

1.1	Symbolismus

1.2

Dekadence

1.3	Prokletí básníci

1.3.1

Charles Baudelaire

1.3.2

Paul Verlaine

1.3.3

Jean Arthur Rimbaud

1.4	Další autoři

1.4.1

Guy de Mauppasant

1.4.2

Oscar Wilde

1.5	Výtvarné umění

1.5.1

Impresionismus

1.5.2

Neoimpresionismus

1.5.3

Postimpresionismus

1.5.4

Secese

2.	Moderní směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře

2.1	Charakteristika doby

2.2	Česká moderna

2.2.1

Josef Svatopluk Machar

2.2.2

Antonín Sova

2.2.3

Otokar Březina

2.3

Dekadence

2.3.1

Jiří Karásek ze Lvovic

2.3.2

Antonín Procházka

2.3.3

Karel Hlaváček

2.4	Anarchisté

2.4.1

Viktor Dyk

2.4.2

Karel Toman

2.4.3

Fráňa Šrámek

2.4.4

František Gellner

2.4.5

Stanislav Kostka Neumann

3.	Světová literatura 1. poloviny 20. století

3.1	Atmosféra doby

3.2	Umělecké směry

3.3	Francouzská literatura

3.3.1

Allain Fourinier

3.3.2

Marcel Proust

3.3.3

André Gide

3.3.4

Romain Rolland

3.3.5

Henri Barbusse

3.3.6

Georges Bernanos

3.3.7

André Breton

3.3.8

Louis Ferdinand Céline

3.3.9

Antoine de Saint-Exupéry

3.3.10

Anatole France

3.4	Anglická literatura

3.4.1

James Joyce

3.4.2

Virginia Woolfová

3.4.3

David Herbert Lawrence

3.4.4

John Galsworthy

3.4.5

Herbert George Wells

3.4.6

Joseph Conrad

3.4.7

George Bernard Shaw

3.4.8

Robert Graves

3.5	Americká literatura

3.5.1

Charakteristika USA realismu

3.5.2

Ernest Hemingway

3.5.3

Francis Scott Fitzgerald

3.5.4

John Steinbeck

3.5.5

William Faulkner

3.5.6

Sinclair Lewis

3.5.7

Upton Sinclair

3.5.8

John Dos Passos

3.6	Německá literatura

3.6.1

Thomas Mann

3.6.2

Heinrich Mann

3.6.3

Erich Maria Remarque

3.6.4

Hermann Hesse

3.6.5

Stefan Zweig

3.7	Německy psaná literatura v českých zemích

3.7.1

Franz Kafka

3.7.2

Egon Ervin Kisch

3.7.3

Franz Werfel

3.7.4

Gustav Meyrink

3.8	Ruská literatura

3.8.1

Ivan Alexejevič Bunin

3.8.2

Michail Alexandrovič Šolochov

3.8.3

Michail Afanasjevič Bulgakov

4.	Česká próza 1. poloviny 20. století

4.1	Umělecké směry

4.2	Božena Benešová

4.3	Anna Marie Tilschová

4.4	Jaroslav Hašek

4.5	Jaromír John

4.6	Stanislav Kostka Neumann

4.7	Legionářská literatura

4.7.1

Josef Kopta

4.7.2

Rudolf Medek

4.7.3

Vladislav Vančura

4.8	Demokratická próza

4.8.1

Karel Čapek

4.8.2

Karel Poláček

4.8.3

Eduard Bass

4.9	Venkovská a ruralistická próza

4.9.1

Vojtěch Martínek

4.9.2

Josef Knap

4.9.3

František Křelina

4.10	Psychologická próza

4.10.1

Jaroslav Havlíček

4.10.2

Egon Hostovský

4.10.3

Jarmila Glazarová

4.11	Okupační literatura

4.11.1

František Kožík

4.11.2

Karel Schulz

5.	Světová poezie 1. poloviny 20. století

5.1	Umělecké směry

5.2	Francouzská poezie

5.2.1

Guillaume Apollinaire

5.2.2

André Breton

5.2.3

Paul Éluard

5.2.4

Tristan Tzara

5.3	Ruská poezie

5.3.1

Vladimír Majakovskij

5.3.2

Velemir Chlebnikov

5.3.3

Sergej Jesenin

5.4	Americká poezie

5.4.1

William Williams

5.5	Anglická poezie

5.5.1

Thomas Eliot

6.	Česká poezie 1. poloviny 20. století

6.1	Aktuální témata

6.2	Proletářská poezie

6.2.1

Jiří Wolker

6.2.2

Jindřich Hořejší

6.2.3

Jaroslav Seifert

6.2.4

Josef Hora

6.3	Meziválečná avantgarda

6.3.1

Jaroslav Seifert

6.3.2

Vítězslav Nezval

6.3.3

Konstantin Biebl

6.3.4

František Halas

6.3.5

František Hrubín

6.3.6

Vilém Závada

6.3.7

Vladimír Holan

6.3.8

Jiří Orten

6.3.9

Ivan Olbracht

“ Moderní směry na přelomu 19. a 20. století

19. století – rozvoj vědy a techniky, strojové výroby, průmyslu
převládá pozitivismus = názor, že skutečností je jen to, co lze pozitivně dokázat
Darwinova teorie – evoluce;
filozofové – Nietzsche, Dostojevskij – čl. si uvědomuje, že „čím více ví, tím je míň spokojený“ - vliv jak člověk žije a přemýšlí, vývoj společnosti
lartpourlartismus – umění pro umění (z fran. l´art pour l´art)
umělecké směry:
Symbolismus – v 80. století ve Francii se objevuje symbolismus, klade důraz na použití symbolů jako výrazového prostředku moderní poezie; ujal se díky tzv. „Manifestu symbolismu“. Symbolisté se zaměřovali na oblast snů, představ, toužili proniknout k podstatě lidského bytí, obraznost, fantazie, hudebnost verše; Edgar Alan Poe – (1809 – 1849) – báseň Havran, Jáma a kyvadlo

nejslavnější symbolisté:
Charles Baudelaire a Paul Verlaine – prokletí básnící (FRA)
Otokar Březina, Antonín Sova, Karel Hlaváček – čeští
V 90. letech ve Francii se hovoří o symbolismu, prokletých básnících a dekadenci. Díky prokl. básníkům se poezie obohacuje o nové proudy a inspirační zdroje (např. kontrasty – hnus x krása; nenávist x láska)
dekadence – životní pocit (úpadek), související s krizí konce století;
představitelé:
• Paul Verlain
• Stéphane Malarmé
• Jíří Karásek ze Lvovic
• Karel Hlaváček
Prokletí básníci
Charles Baudelaire
 žil bohémským životem
 ve 40 žačal vydávat a psát
 dílo:
 Květy zla – původně nepříznivě přijatá, symbolistická báseň, podobnost veršů; báseň Zdechlina (Mršina) – mrtvola koně, kontrasty – jeho milá je krásná ale bude taky hnít
 Malé básně v próze – vydáno posmrtně
Paul Verlaine (*1854 1891)
 výrazný symbolista, vyzdvihuje improvizaci (volné verše)
 jeho tvorbu ovlivňuje tragické intimní přátelství s mladším Jeanem Arthurem Rimbaudem /rembó/, procestovali spolu Evropu, často se scházeli a rozcházeli
 později Rimbauda postřelil a měl jít do vězení; překlad do čj – František Hrubín
 dílo:
 Umění básnické – improvizace, hudebnost verše
 Saturnské verše
 Galantní slavnosti
Jean Arthur Rimbaud (*1854 1891)
 geniální dítě, odchází od rodiny
 své dílo napsal mezi 16. - 20. rokem
 vedl dobrodružný život, byl vojákem v koloniích, potulným cirkusákem, atd.
 zemřel po amputaci nohy na nádor, a měl také syfilis
 jeho tvorbu do čj překládat Vítězslav Nezval
 dílo:
 Iluminace – báseň „Opilý koráb“ – ústředním obrazem je koráb zmítaný v moři (vypadá jako opilý), báseň je napsaná metodou asociací; další básně – např. Samohlásky

Další autoři (nepatří mezi prokleté básníky)

Guy de Mauppasant
 viz. 2. ročník

Další autoři:

Oscar Wilde (*1854 1900)
 Brit irského původu, dramatik, básník a prozaik
 irského původu, pocházel z rodiny lékaře (jeho otec léčil královnu Viktorii)
 byl gay (za to byl odsuzován, i ve vězení), výborný společník
 stal se populární divadelními hrami
 dílo:
 Jak je důležité míti Filipa
 Ideální manžel - hry- vtipné dialogy, zápletky
 Obraz Doriana Graye- R, vyjadřuje hlavní ideje anglické dekadence= umění není morální ani nemorální, jediným cílem je krása a rozkoš
Dorian je mladý a krásný, nechá se zvěčnit na obraze, jen ten zaznamenává změny v jeho životě i jeho zločiny (sebevražda herečky Sibyly, vražda přítele), obraz se mění a Dorian jej v záchvatu probodne- tím zabíjí i sebe.
 Strašidlo Cantervillské (a jiné prózy)
 Šťastný princ (a jiné povídky)"

Práce je místy velmi nepřehledná, vyžaduje rozsáhlou revizi formátu. Obsahuje překlepy.