Seminarky.cz > Studijní podklady > Zápisky z přednášek > > Management: historický vývoj, rozhodování a kontrola

Management: historický vývoj, rozhodování a kontrola



Kategorie: Management

Typ práce: Zápisky z přednášek

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Přehledně a přístupně zpracované přednášky z managementu seznamují s funkcemi a postupem rozhodovací analýzy a formami skupinového rozhodování. Střední část podává přehled historických přístupů k managementu od vědeckého řízení po management 21. století a závěrečná část se věnuje problematice manažerského rozhodování a kontroly.

Obsah

1.
Rozhodovací analýza
1.1.
Vymezení
1.2.
Identifikace problému
1.3.
Stanovení kritérií rozhodování
1.4.
Vypracování a volba alternativ
1.5.
Implementace a zhodnocení rozhodnutí
2.
Skupinové rozhodování
2.1.
Charakteristika
2.2.
Braninstorming
2.3.
Graf příčin a výsledků
2.4.
Šestislovný graf
2.5.
Nominální skupinová technika
2.6.
Delphi metoda
3.
Vývojová období management
3.1.
Historie managementu a její význam
3.2.
Periodizace
3.3.
Klasická teorie řízení
3.4.
Škola lidských vztahů
3.5.
Škola správního řízení
3.6.
Škola byrokratického řízení
3.7.
Moderní teorie
3.7.1.
Procesní přístup
3.7.2.
Systémové přístupy
3.7.3.
Kvantitativní metody rozhodování
3.8.
Pragmatický empirický přístup
3.9.
Vývojové tendence managementu
3.10.
Japonský management
3.11.
Management na počátku 21. století
4.
Rozhodování a řešení problémů
4.1.
Rozhodovací proces
4.2.
Postoje manažerů k rozhodování
5.
Manažerská funkce kontrolování
5.1.
Pojmy
5.2.
Poslání a fáze kontroly
5.3.
Druhy kontroly
5.4.
Klasifikace kontrol podle úrovně řízení
5.5.
Slabiny kontrolních procesů
5.6.
Controlling
5.7.
Kontrolní techniky
5.8.
Zásady efektivní kontroly

Úryvek

"3.1 Identifikace problému
Identifikace problému je nejdůležitějším krokem rozhodovací analýzy, protože chybně definovaný problém znamená, že bude následovat chybné rozhodnutí. Identifikace problému se zaměřuje na vymezení problému, zjištění jeho příčin a na zjištění dalších možných souvislostí.
Předmětem rozhodování mohou být 3 typy problémů a to: náprava zhoršující se situace (odchylka od plánu, nespokojenost zákazníků, konflikty mezi zaměstnanci), tzv. korektivní řešení; zlepšení běžné, stávající situace, tzv. progresivní řešení a využití nových příležitostí, tzv. tvůrčí řešení nové situace.

Vymezení problému by mělo obsahovat tyto charakteristiky:
1. Definování problému – popis jeho současného stavu (růst nákladů, pokles prodeje,..), popis žádoucího stavu a důvodů rozdílu mezi nimi
2. Organizační umístění problému – zjištění, ve kterých organizačních jednotkách problém vznikl, jak je rozšířený a které další jednotky by mohl ještě zasáhnout.
3. Vlastnictví problému – zjištění, kterých pracovníků se to týká, čí je to problém, kdo ho má řešit, kdo má a kdo nemá zájem na jeho řešení.
4. Rozsah problému – vyjádřený v absolutních údajích (ztráta v Kč, počet vydaných výrobků,…) a v relativním vyjádření (podíl na dané jednotce, na celé organizaci).
5. Časová perspektiva a stupeň naléhavosti řešení – zjištění, od kdy problém existuje, kolikrát se již vyskytl, jak se vyvíjí, jaký je předpoklad dalšího vývoje, jaká je naléhavost jeho řešení a co organizace jeho vyřešením získá.

Součástí identifikace problému je zjištění jeho příčin – zjištění činitelů, faktorů, které způsobily vznik a stále způsobují trvání problému. Doporučuje se týmové hledání a definování příčin problému, neboť každý vedoucí pracovník spatřuje příčiny problému v jiné oblasti.
Také by se měly zjistit vztahy mezi příčinami problémů a faktory, které problém zmírňují nebo zvětšují, aniž jsou jeho příčinou.

3.2 Stanovení kritérií rozhodování
V rozhodování se jen zřídka vyskytuje jedno ideální řešení, je třeba vypracovat více variant řešení a z nich vybrat to nejvhodnější. Při tom mají významnou úlohu kritéria rozhodování. Jsou to ukazatele, (parametry), které jsou vyjadřovány v číselné nebo slovní (popisné) formě a používají se k posuzování vhodnosti a výběru alternativ.
Při stanovení kritérií rozhodování rozhodovatel řeší druh, počet a váhu kritérií. Druh a počet kritérií ovlivňují charakter řešeného problému (problém ekonomický, personální,..), množství dostupných informací, týkajících se řešení problému a zkušenosti rozhodovatele. Podle počtu kritérií, které rozhodovatel používá, se rozlišuje rozhodování jednokriteriální a vícekriteriální. Použije-li rozhodovatel více než jedno kritérium rozhodování, musí určit, které z kritérií má větší a které menší význam, musí stanovit váhu jednotlivých kritérií.
Při tom lze využít některou z následujích metod:
1. bodová stupnice – rozhodovatel přiřadí každému kritériu určitý počet bodů ze zvolené stupnice v souladu s tím, jak hodnotí význam každého kritéria. Příkladem stupnice s nižší rozlišovací schopností je stupnice pětibodová, s vyšší rozlišovací schopností stupnice devítibodová. Čím považuje rozhodovatel kritérium za významnější, tím víc bodů mu přidělí.
2. alokace 100 bodů – spočívá v tom, že rozhodovatel rozděluje mezi jednotlivá kritéria podle jejich významnosti 100 bodů.
3. párové srovnávání – pro každé kritérium se zjišťuje počet jeho preferencí vzhledem ke všem ostatním kritériím souboru."

Poznámka

Důležité informace jsou tučně značeny. Součástí práce jsou schémata, tabulky a grafy o rozsahu cca 3 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50d05744ab23a.zip (87 kB)
Nezabalený formát:
Historicky_vyvoj_managementu_rozhodovani_kontrola.doc (236 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse