1.	Marcel Mauss

2.	Kniha Esej o daru a důvodech směny v archaických společnostech

2.1.	První kapitola

2.2.	Druhá kapitola

2.3.	Třetí kapitola

2.4.	Čtvrtá kapitola

"Autor používá metodu přesného srovnávání. Nejdříve popisuje předmět výzkumu ve vybraných oblastech, porovnává získané poznatky z jednotlivých oblastí(první dvě kapitoly) a následně popisuje a osvětluje funkci a význam vypozorovaných principů v několika archaických právních systémech(třetí kapitola), ze získaných poznatků pak činí obecné závěry pro různé oblasti sociálního života v moderní společnosti(čtvrtá kapitola).

První kapitola “Výměna darů a povinnost oplácet je”, je důkladnou analýzou systému smluvních darů v oblasti Polynésie. Autor se zde zabývá typem směňovaných statků, a vztahem k nim, vysvětluje princip totálních závazků, a odkrývá některé mechanismy jenž zajišťují povinnost dary přijímat a oplácet jako např. koncept víry v ducha věcí, jenž škodí pokud není vrácen na místo vzniku. V poznámkách pak vysvětluje rozdíly mezi darem věnovaným lidem a darem věnovaným bohům. A vyjadřuje se také k instituci almužny, jako důsledku mravního pojetí daru. Je zde také analyzována problematika výskytu potlače jako celistvé instituce v oblasti Polynésie.
V druhá kapitole “Rozšíření systému (Štědré dary, platidla)” , Mauss mapuje systém směny v dalších primitivních společnostech, ukazuje funkci štědrosti jenž spočívá ve spojování a upevňování vzájemných vazeb mezi aktéry směny. Rozebírá důvody, zásady a intenzitu výměny darů v Melanésii, kde dochází k většímu rozvoji systému směny a objevuje se pojem platidla. V rozboru systému směny ve společnostech původních obyvatel severozápadní Ameriky pak autor ukazuje na význam provázanosti pojmu osobní cti s povinností směny darů. Na konci kapitoly, poté co doložil rozsah, funkci a nejběžnější formy směny darů, Mauss formuluje tezi že princip výměny darů byl vlastní společnostem jenž již překonali princip “totálních závazků” v úzkém okruhu rodiny či klanu, ale ještě se nedopracovali k trhu.
Třetí kapitola “Přežívání těchto principů ve starých právních systémech a ekonomikách” je mnohem sociologicky zajímavější než kapitoly předchozí jež jsou poněkud více etnografické."