“49) Anamniota – obojživelníci
Obojživelníci obývají vodu i souš, jejich předchůdcem byla Latimérie – lalokoploutvé ryby. Obojživelníci se vyvíjejí od devonu a prvohor. Jsou to čtvernožci a pomalu se jim začínají oddělovat krevní oběhy. Jejich vajíčka se vyvíjejí ve vodě. Obojživelníků existuje asi 3000 druhů.

Pokryv těla
Na povrchu těla mají nahou kůži, která je slizká, protože obsahuje slizové žlázy, které můžou být změněny i na jedové. Kůže je propustná pro vodu, slabě rohovatí a odlupuje se = svlékání. Spodní vrstva obsahuje barviva (chromatofory), díky nímž se mohou barevně měnit. Kůže je důležitá z hlediska dýchání, až ze 30% kožní dýchání, a proto je bohatě prokrvena.

Kostra a další soustavy
Kostra je zcela zkostnatělá a obratle páteře utlačují chordu. Lebka je plochá a nedokonale, kloubně spojena s páteří. Pánev se skládá z tenkých tyčinkovitých kostí a je na ní vidět zbytek ocasu. Končetiny mají podobnou stavbu jako ty lidské, jsou pětiprsté na předních končetinách a u zadních zakrňuje palec, tudíž mají jen 4 prsty.
Kosterní svalstvo je rozlišenou u žab je rozvinuté hlavně na zadních končetinách, napomáhá skákání.
Nervová soustava – malý mozek s vyvinutým středním mozkem, koncový mozek je větší než u ryb, ale pořád je velmi malý. Jedná se o první obratlovce, kteří nejsou němí. Jejich oči jsou kryty víčky a mžurkou – oční žlázy, slzné kanálky, vidí barevně. U vyhynulých krytolebců bylo i třetí oko. Sluch je nejlépe vyvinut u žab, které vydávají zvuky, ale nemají zvukovod. Bubínek je na povrchu těla. Mají Eustachovu trubici.
Chemoreceptory mají v ústech, hltanu i jícnu, v nosní dutině čich. U larev a některých ocasatých je vyvinut proudový orgán.
Také u nich můžeme najít Jacobsonův orgán, což je přídatné čichové ústrojí, se slepými váčky s čichovou sliznicí, které jsou spojené s dutinou ústní.
Trávicí soustava začíná klasicky v ústní dutině, mají vymrštitelný jazyk a homodontní kuželovité zuby, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo, kloaka a řitní otvor. Mají také játra a slinivku.
Dýchací soustavě napomáhá kožní dýchání. Obojživelníci mají jednoduché, nezřasené plíce. Polykají vzduch. U larev jsou žábry. Při přezimování dýchají kůží. U samečků se objevují rezonanční měchýřky.
Cévní soustava je rozdělena na malý plicní a velký tělní oběh. Jejich srdce je trojdílné a má 2 předsíně a jednu komoru, v níž dochází k mísení okysličené a neokysličené krve. U larev je srdce stejné jako u ryb.
Vylučovací soustava má párové ledviny, močový měchýř a močovody, vedoucí do kloaky.
Rozmnožovací soustava – jsou to gonochoristé, vývody párových gonád do kloaky. Z rosolovitého vajíčka se líhne larva. U žab se první vyvinou první zadní nohy a u ocasatých přední. Vnější oplození, samička kloakou sbírá spermatofor a spermie mají dlouhou životnost. K oplození dojde zadlouho.
Obojživelníci jsou ekologicky citliví a užiteční, protože jsou to hmyzožravci.
Anabióza – stav strnulosti.

Systém
Řád : Beznozí – Červoři
Vypadají jako žížaly, žijí v tropech celého světa, mají beznohé tělo dlouhé 20-100 cm. Povrch jejich těla je členěn příčnými kruhovitými zářezy. Mají zakrnělé oči, hmatová tykadla, primitivní.
Červoř kroužkovaný

Řád : Ocasatí = Mloci
Válcovité tělo s dlouhým ocasem a se dvěma páry přibližně stejných končetin (výjimečně mají zadní končetiny redukovány). Hřbetní strana ocasu je lemována ploutevním lemem (u samců je nápadnější). Larvy mají keříčkovité žábry. Za potravou se vydávají v noci a žerou hmyz a korýše.
Čolci jsou vejcorodí, u našich mloků se vyvíjejí oplozená vajíčka v těle samice a rodí se živé larvy. Larvy mají vnější žábry a jdou dravé, zpočátku beznohé. Metamorfóza larev – zanikají vnější žábry a organismus přechází na plicní dýchání. Někdy se projevuje neotenie – jedinec s larválními znaky má pohlavní orgány a je schopen rozmnožování. Mají redukovaný sluch, chybí jim střední ucho a bubínek.
Patří sem Mlok skvrnitý – žluté nebo oranžové zabarvení, na černém podkladu. Žije v listnatých a smíšených lesích a je to noční živočich. Žije v dutinách, stromech a pod kameny.
Velemlok obrovský – je až 1,5 m velký a žije v horských potocích Japonska.
Čolek obecný – rozmnožuje se ve vodě, pohlavní dimorfismus, suchozemští, vyhledávají vlhké prostředí. Přezimují na souši..."