1.	Tuhé těleso – pojem

2.	Pohyb tuhého tělesa

3.	Moment síly a momentová věta

4.	Skládání sil

5.	Dvojice sil

6.	Těžiště tělesa

7.	Druhy poloh

8.	Stabilní tělesa

9.	Moment setrvačnosti

„Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar i objem se nemění působením vnějších sil. Vnější síly mají pouze pohybové účinky.

Pohyb tuhého tělesa
- Posuvný – všechny hmotné body mají v témže okamžiku stejnou okamžitou rychlost
- Otáčivý – koná ho kolem osy, když všechny jeho hmotné body mají v témže okamžiku stejnou úhlovou rychlost

Moment síly vzhledem k libovolnému bodu „O“ (zvolenému za počátek souřadnice) je vektorový součin průvodiče v působišti „A“ síly a této síly „F“. vyjadřuje otáčivý, ohybový nebo zkracující účinek síly. Jednota N . m


Momentová věta – působí-li na tuhé těleso otáčivé kolem osy více sil, musíme určit výsledný moment.

M1 + M2 = O (M1 a M2 jsou opačné)

Skládání sil – síly skládáme proto, abychom mohli tyto síly nahradit pouze jednou výslednicí sil.
(výpočty)

Dvojice sil je zvláštním případem sil opačného směru. Dvojice sil má těleso tzv. otáčový účinek. Označujeme ho „D“.

(schéma)

Těžiště tělesa je působiště tíhové síly působící na těleso v homogenním tíhovém poli. Poloha těžiště je dané výsledným rozložením látky v tělese. Těžiště u pravidelných těles je vždy v průsečíku úhlopříček. U prstýnku je těžiště mimo hmotný bod. U jednorozměrných těles je v průsečíku těžnic.“

Práce obsahuje schémata a tabulku. Čistý text je 1 strana.