"1 Měření délek
Délky jsou další základní geometrickou veličinou, měřenou v geodetických pracích. Při znalosti délky spolu s úhly resp. směry můžeme výpočtem nebo graficky zobrazit polohové a výškové poměry zaměřeného objektu.

Vývoj délkových měřických metod byl značně pomalý. Až do poloviny 20. století výrazně zaostával za teodolity. Do té doby se k měření délek nejprve používaly převážně pásma a nitkové dálkoměry. Teprve před druhou světovou válkou se začala rozvíjet výroba diagramových a dvojobrazových dálkoměrů a metoda paralaktická. Tyto dálkoměrné metody umožňovaly přesnější určování délek přibližně do 150 m a s nižší přesností asi do 300 m.

Zvrat ve vývoji dálkoměrů nastal po 2. světové válce nástupem elektronických dálkoměrů. Podstatný byl jejich velký dosah až do několika desítek kilometrů a u některých radiolokačních metod i několik set kilometrů. V současné době je elektronické měření délek s dosahem do několika kilometrů naprosto převažující metodou. Velmi přesné elektronické dálkoměry umožnily výrazné zpřesnění metrického délkového systému.

Důležitým předpokladem správných metod měření délek je přesná znalost délkových měr, kalibrované etalony, komparované přístroje a pomůcky k měření délek a k tomu vybudované vhodné srovnávací geodetické základny a základní znalost metrologie délek.

Poslední definice metru byla schválena na 17. generální konferenci pro míry a váhy v r. 1983. Jeden metr je délka dráhy, kterou projde světlo ve vakuu za 1/299 792 458 s. Ve jmenovateli je rychlost šíření elektromagnetických vln ve vakuu používaná pro výpočet délek měřených elektronickými dálkoměry a schválená Mezinárodní unií geodetickou a geofyzikální ( IUGG ) v roce 1975 na jejím XVI. Valném shromáždění.

V mapách tzv. stabilního katastru, které dosud pokrývají asi 70% našeho území se můžeme setkat s mírou sáhovou [3], jejíž základní jednotkou byl „vídeňský sáh“ (10 ), jehož délka v metrech činí

1 sáh (10 = 6' = 72") = 1,896 484 m,

Dělení sáhu bylo provedeno postupně na 6 stop, stopa na 12 palců, palec na 12 čárek.

10 = 6' ………..1' = 0,316 081 m,
1' = 12" ………1" = 0,026 340m,
1" = 12"……… 1" = 0,002 195 m.

Délka 4 000 sáhů se nazývala „rakouská poštovní míle“:

1 rakouská míle = 4 0000 = 7 585,936 m .

Z těchto délkových měr pak plynou míry plošné, jejichž základem je čtvereční sáh … 1□0 a hlavní jednotkou „jitro“, tj. čtverec o straně 400, takže:

1 jitro = 1 600 □0 = 0, 575 464 25 ha.
Z rozměru jitra plyne i měřítko 1 : 2 880, ve kterém je čtverec o straně 400 (sáhů) zobrazen v mapě čtvercem o straně 1" (palce), takže 40x6x12=2 880.

1.1 Základní metody měření a určování délek
Délka je definována úsečkou mezi dvěma koncovými body A a B. (obr. 17). Měří se délky od několika metrů po mnoho kilometrů. Také požadovaná přesnost měření je velmi různorodá. Nejpřesnější délková měření mají směrodatnou odchylku ve zlomcích milimetru.


obr. 17. Šikmá délka s´a vodorovná délka s.

Herda [1] uvádí pro kratší délky od 5 do 50 m, které se nejčastěji vyskytují v průmyslové a inženýrské geodézii, šest tříd přesnosti, charakterizovaných směrodatnou odchylkou σd (tabulka 4)."

Součástí práce jsou obrázky o rozsahu cca 8 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ