"7) Z historie Nýřan

23.5.1272 vydává papež řehoř X. v Orvietu na požádání III.probošta chotěšovského Mírka (Miroslava) zvláštní listinu. Touto listinou potvrzuje chotěšovskému klášteru nový majetek, ale i všechny dřívější statky, práva a výsady, a také přijetí kláštera v Chotěšově pod ochranu papežské stolice. Kníže Hroznata v této listině daruje chotěšovskému klášteru 22 vesnic, mezi nimi i ves Nirani (Villam de Nirane), tedy Nýřany. Od této chvíle obec patří a bude patřit nově založenému ženskému klášteru premonstrátního v Chotěšově a klášter se tímto stává jeho vrchností. Letopočet 1272 je tedy podle této listiny uveden jako nejstarší doklad o existenci vesničky Nýřany. Nicméně prameny říkají, že vesnice existovala již dříve před tímto letopočtem. Dokonce prý Nýřany existovaly dříve, než chotěšovský klášter. Klášter v Chotěšově byl založen podle historiků v letech 1195-1197, ale novější historické prameny mluví o letech 1202-1210. V těchto letech kníže Hroznata zakládá na přímluvu své ovdovělé sestry Vojislavy z Krakova ženský klášter, kam právě Vojislava a mladší sestry vstupují. Kníže Hroznata poté v roce 1203 podnikl svou poslední cestu do Říma, aby od papeže Inocence III. dosáhl milosti a potvrzení výsad a práv majetku pro své dva kláštery (v Chotěšově a v Teplé). Po návratu z Říma sám Hroznata vstoupil do kláštera v Teplé. První probošt chotěšovský Zdislav po smrti Vojislavy v roce 1227 zapříčinil, aby veškerý majetek určený zakladatelem připadl klášteru. Šlo o majitek velký – o 22 vesnic a mezi nimi samozřejmě i Nýřany, což svědčí o existenci Nýřan už při zakládání chotěšovského kláštera. Zároveň je možné, že do roku 1272, patřily Nýřany alespoň z části nižší šlechtě. Slovutný pán Jan Niřanský z Niřan, který ač rodákem z Nýřan, vlastnící majetek ve své rodné vsi, žije v r.1442-1446 v Plzni je dalším svědkem historie Nýřan. Tento pán soudcoval dne 22.2.1442 Albrechta z Týnce a dne 23.12.1446 Strništína z Jabloného. N a jednom z těchto dokladů je ještě poznat znak pana Niřanského- oválný štít a helmice s křídly orla a podle predikátu slovutný se můžeme domnívat, že tento Jan Niřanský z Niřan patřil mezi nižší šlechtu. Proto i samotná obec mohla patřit z části nižší šlechtě pocházející ze selského stavu. Obyvatelstvo Nýřan se živilo převážně zemědělstvím a žilo relativně klidně pod ochrannými křídly chotěšovského kláštera až do 15.století, kdy se v českých zemích o slovo začalo hlásit husitství. Obyvatelé vsi dali přednost staré víře před kališnictvím, byli samozřejmě pod vlivem kláštera. Zůstali tedy věrni i králi Zikmundovi. 18.1.1421 však klášter v Chotěšově dobyli husité, které vedl Jan Žižka z Trocnova, zapálili jej a klášter lehl popelem. Král Zikmund i mnozí proboštové počali dávat obce do zástavy. To způsobilo, že v roce 1442 byly Nýřany a okolní tvrz Janov s rybníkem odňaty klášteru a připadly pánům Roupovským. Páni Roupovští vrátili Nýřany zpět chotěšovskému klášteru v roce 1464. Nýřany byly několikrát zabaveny a platily úroky hradnímu pánu Otíku z Žitína a Petru Pučilovi a Smilu z Běšin. 7.3.1471 nutil hejtman Jan Mareš z Olbramovic pana Zdenka ze Šternberka, aby vynutil zaplacení úroků do 48 hodin. Dobrohost z Ronšperka na týně, nejvyšší prokurátor Králowstwí Českého, zaslal list určený obyvatelům Nýřan, ve kterém požaduje od každého „…kbelec žita, kbelec ječmene a kbelec owsa a to mi položili konečně tu středu po sv.Bartoloměji na Týně a jestliže byšte toho neučinili, budete k tomu bůhdá připraweni, i toho se nedopauštějste, ale dobrowolně raději učiňte…“(Archiv český, díl IV.). Spor o obec Nýřany mezi Dobrohostem a Fremutem ze Stropčic projednával také Benešovský sněm v roce 1474."