1.

Úvod

2.	Motivace ve škole

3.	Škola a žák

4.	Psychické a fyzické vlastnosti

5.

Potřeby

6.

Pedagog

7.	Uspokojování potřeb

8.

Závěr

9.	Použité zdroje

"Potřebuje-li žák vnější motivaci, nastává otázka, jakým způsobem ho má okolí podporovat? Motivace úzce souvisí s chováním a s tzv. operativním podmiňováním. Organismus se tímto způsobem učí, že akce má určité následky. Pozitivní či negativní důsledky pak vedou ke změně pravděpodobnosti dalšího výskytu tohoto chování. Ve výchově hraje toto bezděčné učení zásadní roli. Hlavně rodiče učí dítě, jaké chování je vhodné a jaké nikoli. Při výchově tedy užívají odměny a trestu. Rodiče a další vychovatele by mělo zajímat, že trest je poměrně neúčinným způsobem usměrňování chování. Jeho hlavním nedostatkem je, že neukazuje správnou cestu, pouze dítěti zakazuje jednu z možností. A mnohdy dochází k situacím - co není zakázáno, je dovoleno. V případech, že je trest nevyhnutelný, měl by splňovat 4 kritéria: měl by být přiměřený, musí ho doprovázet vysvětlení, měl by obsahovat akt odčinění a měl by následovat ihned, případně s přiměřeně krátkou prodlevou. Často se stává, že dítě ani neví, za co je trestáno a tápe ve způsobu, jakým by nevhodné chování odčinilo. Pokud se dospělý uchýlí k tělesnému trestu, učí navíc děti to, že když si nevědí rady, používají násilí. S tímto druhem trestu se často setkávám v rodině svého strýce, který děti často trestá pohlavkem spojeným s velmi hlasitým a impulsivním vyčiněním. Výsledkem jeho jednání je, že starší sourozenec aplikuje toto chování na mladšího a myslím si, že se učí nevhodně řešit nastalou situaci."

Velmi dobře napsané.