Nejstarší osídlení na Krnovsku

Kategorie: Archeologie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce pojednává o nejstarším osídlení na Krnovsku. Popisuje přírodní a klimatické podmínky za starší doby kamenné popisující nejstarší stopy člověka, způsob tehdejší obživy, archeologické nálezy nástrojů a kosterních pozůstatků v okolí Krnova. Za dobu mladší doby kamenné práce popisuje první zemědělce, kulturu volutové keramiky, vysokou úroveň výroby kamenných nástrojů, nálezy z širokého okolí (Brumovice, Třemešná, Jindřichov..), sídliště jordanovského typu v Brumovicích, hrazená sídliště na obou cvilínských kopcích. V době bronzové pak bohaté nálezy předmětů na Cvilíně, sídliště větéřovského typu v brumovické pískovně, rozsáhlé pohřebiště kultury lidu popelnicových polí na Zadním cvilínském kopci. Doba železná zahrnuje hradiska s mohutným opevněním na cvilínských kopcích a na Kosteleckém vrchu spolu s ojedinělou koexistencí tří blízkých hradišť. V době keltského osídlení tu máme sídliště ve Vávrovicích, po době styku s Římem pak nálezy mincí. Slovanské osídlení ze 6.století zanechala mohutná hradiště s kamennými a hliněnými hradbami (např. u Slezských Rudoltic), z 9. století pak pochází zpráva tzv. Geografa bavorského o kmeni Holasiců, který byl od konce 9.stol. součást Velkomoravské říše.
Obsah:
1. Podmínky k osídlení
2. Starší doba kamenná
3: Střední doba kamenná
4. Mladší doba kamenná
5. Doba bronzová
6. Doba železná
7. Období keltského osídlení
8. Slovanské osídlení
9. Seznam literatury
Úryvek z práce:
"Vysoké úrovně dosáhla výroba kamenných nástrojů a zbraní. Kromě štípaných pazourkových nástrojů, většinou vyráběných stejně jako ve starší době kamenné, byly zhotovovány kamenné, často vrtané a hlazené sekery, klíny, sekeromlaty a motyky. Těchto nálezů je na Krnovsku větší počet. Někdy označují sídliště, jindy ale, hlavně ve vyšších, odlehlejších polohách, jsou důkazem toho, že sem pravěký lovec pronikl, ať už na lovu nebo při běžném přesunu. Nálezy seker a sekeromlatů jsou doloženy z Brumovic, Skrochovic, Třemešné, Dívčího Hradu, Jindřichova, Osoblahy a Pochně, z Hlinky pochází celá kolekce pazourkových nástrojů, mezi nimi čepele, škrabadlo, vrtáček a zlomek sekeromlatu. Další nálezy úlomků jsou pak hlášeny z širokého okolí.
Celé neolitické sídliště, patrně patřící kultuře jordanovského typu, bylo nalezeno v brumovické pískovně. Bylo zčásti zničeno buldozerem při skrývce, zčásti ale zachráněno Archeologickým ústavem ČSAV v Opavě ve spolupráci se Slezským muzeem. Ze střepů zde nalezených se podařilo sestavit velkou amforu, vysokou mísu a koflík se širokým uchem.
V okolí Zadního cvilínského kopce se našla vrtaná sekera z břidlice, pazourková retušovaná čepelka a další zlomky a odštěpky pazourku.
Ke konci mladší doby kamenné je patrné pronikání cizích skupin mezi usedlé obyvatelstvo, dochází k rozšíření obchodních styků, nastupuje dělba práce.
Obyvatelstvo, které začalo být ohrožováno, hledalo útočiště na vyvýšeninách, kde by mohlo snadněji odolávat útoku nepřítele. Na těchto kopcích začalo budovat hrazená útočiště s ochranným valem, palisádovou hradbou a příkopem. Takováto sídliště i s bohatými nálezy všeho druhu byla nalezena na Předním, ale zároveň i Zadním cvilínském kopci. Vyskytuje se zde vzácný případ dvou výšinných sídlišť pozdní doby kamenné vedle sebe. Uvnitř cvilínského hradu byla objevena sídlištní vrstva, která obsahovala četné pazourkové nástroje, šipky, čepele, škrabadla, pazourkovou sekerku a nožík do srpu a další pazourkové a břidlicové zlomky. Na svahu k Červenému Dvoru se našel i pohřeb spáleného nebožtíka ve žlábkovaném džbánu..."

Tweet

Diskuse