Úvod

1	Historie vzniku centrálních bank

2	Východiska postavení centrální banky

2.1	Nezávislost centrální banky

2.2	Odpovědnost centrální banky

2.3	Důvěryhodnost centrální banky

3	Metody komparace míry nezávislosti centrální banky

3.1	Empirická analýza nezávislosti centrální banky

3.2	Analýza ostatních rozdílů centrální banky

4	Srovnání vybraných centrálních bank

4.1	Česká Národní banka – ČNB

4.2	Evropská centrální banka – European central bank (ECB)

4.3	Centrální banka USA – Federal Reserve System (FED)

4.4	Německá centrální banka – Deutsche Bundesbank (DB)

4.5	Francouzská centrální banka – Banque de France (BF)

4.6	Anglická centrální banka – Bank of England (BoE)

5	EU a její centrální banka

Závěr

"1 Historie vzniku centrálních bank
Názory na prvopočátky centrálního bankovnictví v Evropě se různí. V Evropě do 17. století převažovaly komoditní peníze, nejčastěji zlato a stříbro. Nicméně již tehdy byly akceptovány tzv. „přísliby k zaplacení“1). Ty však již byly známé po pětset let v Asii i Evropě. Středověcí Templářští rytíři pravděpodobně vedli ranný prototyp centrálního bankovního systému, když jejich přísliby k zaplacení byly široce uznávané a jejich aktivity tak vedly k základům moderního bankovního systému. Ve stejné době mongolský vládce Kublai Khan představil „měnu z nařízení“2), která nebyla plně kryta drahým kovem ale musela být akceptována jako platidlo. Ale především to byl kolonialismus a vznik velkého globálního trhu, který si žádal vznik řízeného bankovního systému.
Přesto však první nejstarší centrální banka na světě byla otevřena ve Švédsku v roce 1668 s pomocí holandských obchodníků. V roce 1694 vznikla centrální banka v Anglii vytvořená skotským obchodníkem Wiliamem Patersonem. Americký kongres vytvořil Americkou federální rezervu, kde její vznik posvětil prezident Woodrow Wilson v roce 1913. Vývoj centrálního bankovnictví dospěl až v model Evropského systému centrálních bank v čele s Evropskou centrální bankou.

2 Východiska postavení centrální banky
2.1 Nezávislost centrální banky

Nezávislost centrální banky je významným faktorem ovlivňujícím makroekonomický vývoj dnešních ekonomik. Lze rozlišovat více druhů nezávislosti, od nezávislosti při stanovování cílů měnové politiky a volby odpovídajících nástrojů k jejich dosažení přes nezávislost ekonomickou.

Zastánci vyšší nezávislosti či dokonce úplné nezávislosti pocházejí z řad monetaristů, zastánců teorie politického hospodářského cyklu a teorie časové nekonzistence. Opačný pohled přináší teorie veřejné volby, která zpochybňuje nezávislost při stanovování inflačního cíle a snaží se najít mechanismy přenosu preferencí veřejnosti ohledně míry inflace do inflačního cíle centrální banky. Z teorií stojících mimo tyto hlavní tábory lze také zmínit teorii svobodného bankovnictví a postkeynesovskou teorii centrálního bankovnictví. Vzhledem k rozsahu mé práce se blíže jednotlivým názorovým proudům věnovat nebudu. Přesto lze obecně říci, že převládají názory na spíše větší nezávislost centrální banky na vládě.
Nezávislost je definována jako nezávislost:
• organizační - centrální banka nepřijímá žádné pokyny od vlád či jiných institucí;
• funkční - hlavním cílem monetární politiky musí být cenová stabilita. Ostatní cíle hospodářské politiky, mající krátkodobý charakter, jsou cíle sekundární;
• personální - vrcholné orgány centrální banky musejí mít minimálně pětileté funkční období s nemožností odvolání z politických důvodů;
• finanční - vláda nesmí využívat centrální banky k financování rozpočtových výdajů a také nesmí ovlivňovat rozpočty centrální banky.
2.2 Odpovědnost centrální banky
Současně s větší nebo menší nezávislostí centrálních bank je zdůrazňována také jejich odpovědnost a dále kredibilita, jako nutné podmínky úspěšného dosahování jejich cílů. U hlavního cíle, stabilizace cenové hladiny, se jedná o nezávislost jako o základní předpoklad úspěšného provádění monetární politiky. V oblasti stimulace ekonomického růstu a zabezpečení plné zaměstnanosti jsou ale naopak centrální banky volány k větší odpovědnosti."

Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4532;fit_window=1.
Práce obsahuje schémata a graf. Čistého textu v práci je cca 9,5 strany.