Seminarky.cz > Studijní podklady > Otázky ke zkoušce > Vysokoškolské okruhy > > Normalita a abnormalita - otázka ke zkoušce 2/4

Normalita a abnormalita - otázka ke zkoušce 2/4


Kategorie: Sociologie

Typ práce: Vysokoškolské okruhy

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Tato vypracovaná otázka do předmětu sociální patologie se týká témat normalita a abnormalita. Po vysvětlení pojmu normalita a objasnění vývojových faktorů následuje seznámení se statistickým a sociokulturním pojetím normality. V následující části nechybí definice dalších termínů, jako jsou norma skupiny, mediální norma a funkční pojetí. Místo závěru se vyskytuje krátké shrnutí. Zde naleznete předchozí díl práce - Základní pojmy sociální patologie a deviace - otázka ke zkoušce 1/4, nebo následující díl Zdroje a příčiny sociálně patologických jevů a deviace - otázka ke zkoušce 3/4.

Obsah

1.
Společenské normy
1.1.
Neuvědomované
1.2.
Uvědomované
2.
Vymezení normality
2.1.
Faktor času
2.2.
Vývojové faktory
2.3.
Abnormalita
3.
Statistické pojetí normality
4.
Sociokulturní pojetí normality
5.
Norma skupiny
6.
Mediální norma
7.
Funkční pojetí
8.
Shrnutí

Úryvek

"VYMEZENÍ NORMALITY
Kritéria normy se v průběhu společenského vývoje různým způsobem mění. Značný vliv na vymezení toho, co je a co není normální, má faktor času. V průběhu společenského vývoje dochází vlivem dynamiky a řady vnitřních a vnějších faktorů ke změnám v oblasti společenských hodnot a z nich vyplývajících postojů. Mění se míra tolerance k různým jevům a vzorcem chování. Ta se může se zvětšovat nebo snižovat.
Pro hodnocení toho, co je normální, mají význam taky vývojové faktory. Větší toleranci při hodnocení normality chování můžeme pozorovat u chování dětí. Vývoj dítěte totiž probíhá odlišně. Určité projevy chování mohou mít ve vztahu k určitým vývojovým obdobím odlišný význam. Význam mají i okolnosti, za kterých se projevuje. Hodnocení normality chování je taky odlišné vzhledem k dosažené úrovni vývoje hodnotitele – jiný názor (a tedy i hodnocení) můžeme zaznamenat u dětí, u dospívajících a u dospělých.
Abnormalita = odchylka od společenské normy. Hranice mezi normální a abnormální variantou kterékoliv společenské normy je pohyblivá. Nemůže být jednoznačně a přesně určena, mění se totiž v čase a podle aktuálního sociálního kontextu.
K pojetí normality můžeme přistupovat z různých teoretických východisek, k nejpoužívanějším patří:
Statistické pojetí normality je závislé na četnosti nebo intenzitě posuzovaných projevů. Používá se hlavně tehdy, jestliže lze hodnocený společenský jev nějakým způsobem kvantifikovat (změřit, číselně vyjádřit). Můžeme posuzovat četnost nějakého projevu (například počet požitých dávek drogy za stanovené období) nebo intenzitu (například růst množství této drogy). Předností statistického pojetí je relativní objektivnost a exaktnost. Nevýhodou tohoto pojetí je abnormalita jevů, které mohou být společensky žádoucí a společnosti prospěšné. Například úroveň rozumových schopností může být pod průměrem (mentální retardace) nebo nad průměrem (genialita)."

Poznámka

Důležité termíny jsou zvýrazněny tučně. Zpracováno jako otázka do předmětu Sociální patologie.

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4f22a4688d7d6.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Normalita_a_abnormalita_ot_ke_zk.doc (39 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse