1.

Notebook

1.1	Charakteristika notebooku

1.2	Historie notebooku

2.	Metoda QFD

2.1	Popis metody

2.2	Dům jakosti – pokoje

3.	Tvorba domu jakosti

4.

Přílohy

4.1	Vzor dotazníku

4.2	Dům jakosti

5.	Zhodnocení

“4. Závěr

Jelikož naši respondenti spadali většinou do střední příjmové skupiny , a proto v požadavcích na náš notebook jsme se snažili toto respektovat a přiblížit se tak co nejvíce jejich finančním možnostem. Předpokládáme, že za přijatelnou kupní cenu v této příjmové skupině lze považovat notebook v cenové hladině maximálně 25 000 Kč.

1.Pohotovostní doba
Tento požadavek by ovlivnil při koupi notebooku největší počet z dotazovaných. Proto na tuto vlastnost budeme klást nejvyšší nároky. Je tedy nutno zvolit takový typ baterie, aby pohotovostní doba byla co nejdelší, zároveň však cenově dostupná. V neposlední řadě je důležité brát na zřetel také to, aby její hmotnost a rozměry byly přijatelné, neboť to pak také ovlivňuje celkovou hmotnost notebooku
V notebooku se nejvíce používá baterie Li-on ( netrpí paměťovým efektem a jsou lehké) a Li-pol (nejlepší typ baterií,netrpí paměťovým efektem.,jsou nejlehčí, avšak také nejdražší)

2.RAM
Operační paměť RAM je jednou z nejdůležitějších komponent notebooku, ale současně jedinou uživatelsky vyměnitelnou/rozšířitelnou. U operační paměti by nás měly zajímat 3 důležité aspekty: její technologie (DDR a nebo DDR2), pracovní frekvence a případné zapojení do režimu DualChannel a její kapacita.Z technologie paměti vychází její efektivní frekvence - DDR2 paměti jsou prostě rychlejší. V současné době zvládají notebookové DDR2 paměti frekvence 400 a 533MHz, zatímco klasické DDR končí na 400MHz. Zajímavý je také fakt, že DDR2 jsou i podstatně úspornější než klasické paměti DDR. Na vině je především technologie interního přenosu dat, kde DDR přenesou dva bity za jeden cyklus, zatímco DDR2 zvládnou přenést bity čtyři - jejich interní komunikace neprobíhá na dvojnásobné frekvenci (DDR), ale čtyřnásobné (QDR).
Pro běžnou práci s počítačem však má kapacita operační paměti daleko větší přínos než její technologie či frekvence. Zatímco výkonnostní rozdíl mezi DDR-266 a DDR2-533 pamětí opravdu poznáte maximálně tak v paměťově extrémně náročných aplikacích (hry, enkódování videa), nedostatečnou kapacitu RAM poznáte velmi tvrdě i při psaní textu ve Wordu. Vždy záleží na konkrétním využití notebooku - pro základní práci stačí 256MB s tím, že při vícero programech spuštěných najednou (stačí několik oken prohlížeče internetu + poštovní klient + otevřený větší dokument) narazíte na velmi dramatický pokles výkonu celého notebooku. Je proto dobré počítat 512 MB RAM pro běžnou práci, o náročnějším využití nemluvě. Data, která se nevejdou do operační paměti najednou, se totiž "přelévají" na harddisk notebooku, který je pro systém o několik řádů pomalejší a přístupy jsou tisíckrát delší."

Práce obsahuje tabulky a schémata.