1.

Úvod

2.	Sledování nových a objevujících se infekcí

2.1	Některé nové infekce rozpoznané od roku 1973

2.2	(Znovu) se objevující infekce

2.3	Nákazy, které se objevily v roce 2000

3.

Priority

3.1

Chřipka

3.2

HIV/AIDS

3.2.1

Údaje o epidemii HIV/AIDS ve světě, odhad k prosinci 2000

3.2.2

HIV/AIDS podle oblastí

3.3	Hepatitida C

3.4	Creutzfeldt-Jakobova nemoc

3.4.1

Variantní CJD – vCJD

3.5	Hemorrhagické horečky

3.5.1

Ebola

3.5.2

Marburská horečka

3.5.3

Dengue

3.5.4

Žlutá zimnice

3.5.5

Horečka Rift Valley

3.5.6

Horečka Lassa

3.5.7

Krymsko-konžská hemorrhagická horečka (CCHF)

4.

Závěr

“Nákazy, které se objevily v roce 2000

Podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) je v současné době (počátek prosince 2000) epidemie Eboly v Ugandě a cholery v Jihoafrické republice. Mezi další propuklými epidemiemi registrovanými v letošním roce patří horečka Rift Valley v Jemenu a Saúdské Arábii, epidemie cholery v dalších zemích (Somálsko, Afghánistán, Mikronésie). Dále byly v tzv. Třetím světě registrovány epidemie antraxu (Etiopie), meningokokové infekce (Etiopie, Súdán, Středoafrická republika, Rwanda), tzv. Hantavirus pulmonary syndrome v Panamě, Marburská horečka v Kongu, dysenterie (Sierra Leone, Lesotho) a žlutá zimnice (Libérie, Nigérie).
V Evropě se vyskytly ojedinělé importované případy žluté zimnice (Nizozemí) a horečky Lassa (Německo, Nizozemí), listerióza a leptospiróza ve Francii. V Kosovu se šířila tularémie. V Rusku došlo k úniku vakcíny proti neštovicím. Meningokokové infekce se vyskytly v Maďarsku, Francii, Velké Británii a Nizozemí.

PRIORITY

Prioritu v monitoringu WHO podle výroční zprávy vypracované v rámci Emerging diseases programme za rok 1997 mají chřipka, HIV/AIDS, hepatitida C, Creutzfeldt-Jakobova choroba, vzteklina a hemorrhagické horečky. Chřipce, HIV/AIDS, hepatitidě C, Creutzfeldt-Jakobově chorobě a hemorrhagickým horečkám jsou věnovány podrobnější statě.

Chřipka

Influenza - chřipka - je jednou z nejstarších známých nemocí. Popsal ji už Hippocrates v roce 412 př. n. l. První pandemie byla dokumentována v r. 1580 a od té doby bylo takových pandemií zaznamenáno 31. Každým rokem zasahuje chřipka velké části populace. Její schopnost zabíjet je dána častými mutacemi viru, jejichž výsledkem jsou nové nebezpečné typy chřipky.
Chřipka je akutní respirační onemocnění způsobené chřipkovými viry typu A, B a C z čeledi ortomyxovirů. Inhalovaný virus se zachytí na sliznici respiračního traktu nebo přímo v alveolech. Tam se váže na mukoproteiny, které blokují jeho adsorpci na epitelové buňky. Neuraminidáza, která je součástí obalu viru, však virus uvolní. Pokud jsou přítomny typově specifické sekreční IgA protilátky, neutralizují virus dříve, než se může adsorbovat. Po přichycení na epitelové buňky se uvnitř těchto buněk začne replikovat. Buňky řasinkového epitelu se zakulacují a duří. Jádro se fragmentuje a cytoplazma se vakuolizuje. Pomnožený virus se šíří po hlenovém povlaku do ostatních oblastí respiračního traktu. Následuje zánětlivá reakce s edémem a infiltrace fagocyty. Absorbované složky viru spouštějí imunitní reakci cytotoxickou i reakci založenou na protilátkách. Po prodělané infekci je imunita proti příslušnému typu viru dlouhodobá.
Klinické příznaky chřipky jsou horečka, kašel, rýma, bolesti hlavy a vyčerpání. Ve srovnání s jinými respiračními virózami doprovází chřipku vážnější komplikace, např. zápal plic.
Diagnóza se v laboratoři provádí testem na protilátky nebo rychlejším imunofluorescenčním testem na virové antigeny.
Chřipka přichází v každoročních epidemiích díky malým změnám ve virových antigenech. Pokud je změna ve virových antigenech větší, následuje pandemie. Takové byly například pandemie španělské chřipky (1918-1920) – tehdy zahubila nemoc odhadem 20-40 miliónů lidí, asijské (1957) a hongkongské (1968) chřipky. V letech 1997-98 vzniklo nové ohnisko nákazy v Hongkongu, kde se objevil ptačí virus chřipky typu H5N1.
Proměnlivost antigenních vlastností viru způsobuje u lidí velkou vnímavost na chřipku. Složení vakcíny se proto musí každoročně měnit. Monitoring nových typů viru zabezpečuje a složení vakcín doporučuje každý rok Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci se 110 laboratořemi v 83 zemích. Tato centra kontinuálně izolují nové typy chřipkových virů. Viry izolované z lidí putují do jednoho ze čtyř center WHO, kde se genom viru sekvenuje. Výsledky činnosti se ohlašují každý rok v únoru a v září, z čehož se vychází při doporučování složení vakcín jejich výrobcům. Světová zdravotnická organizace zajišťuje mezinárodní spolupráci v boji s chřipkou již od roku 1948, kdy vznikla."

Obsahuje tabulky. Čistého textu v práci je cca 13 stran.