1.	Almanach Ruch

2.	Časopis Lumír

2.1.	Jan Neruda

3.	Ruchovci a lumírovci

3.1.	Josef Václav Sládek – 1845-1912

3.1.1.

Jiskry na moři

3.1.2.

Na hrobech indiánských

3.1.3.

Sluncem a stínem

3.1.4.

Selské písně a České znělky

3.1.5.

České písně

3.1.6.

V zimním slunci, Za soumraku, Léthé a jiné básně

3.2.	Svatopluk Čech

3.2.1.

Slávie

3.2.2.

Petrklíče

3.2.3.

Hanuman

3.2.4.

Politická lyrika

3.2.5.

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce

3.2.6.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

3.3.	Jaroslav Vrchlický

3.3.1.

Překlady

3.3.2.

Básnická tvorba – lyrická tvorba

3.3.3.

Epická tvorba

3.3.4.

Hilarion

3.3.5.

Twardowski

3.3.6.

Bar Kochba

3.3.7.

Dramatická tvorba

3.4.	Julius Zeyer

3.4.1.

Jan Maria Plojhar

3.4.2.

Dům u Tonoucí hvězdy

3.4.3.

Tři legendy o krucifixu – Inultus

3.4.4.

Samko Pták

3.4.5.

El Christo de la Luz

3.4.6.

Radúz a Mahulena

"ruchovsko-lumírovská generace
podle almanachu Ruch a časopisu Lumír
začíná v 70.letech 19.stol. - do 1. světové války

almanach Ruch – 1868 – začal se vydávat k položení zákl. kamenu k Nár. divadlu
zakladatel – Josef Václav Sládek
Svatopluk Čech
představitelé – obraceli se k národnostní tématice, otázka vlastenectví, posilování sebevědomí českého národa snažili se o vysokou úroveň češtiny

časopis Lumír – 1873
Jan Neruda
představitelé – snažili se pozvednout čes. literaturu na světovou úroveň
obraceli se ke svět. autorům, překládali jejich díla,
snažili se je napodobovat střed zájmu nebyl národ, ale člověk jako takový – jeho problémy
snažili se obnovit ideály humanity a krásy

Ruchovci a lumírovci – nestáli proti sobě, docházelo k polemikám
spíše se navzájem doplňovali a obohacovali
hranice nebyly pevné – R. přispívali do čas. Lumír
J.V. Sládek – zakládal Ruch
přispíval do Lumíru
přeložil Shakespearova díla
kvůli spolupráci mluvíme o ruchovsko-lumírovské generaci
obě skupiny navazovaly na romantismus – odpoutaly se od přecitlivělosti
v jejich dílech i prvky realismu
psali básně, prózu
v poezii převládal patos (vznešenost) – odpovídal vlastenecké tématice
začíná se objevovat veršovaná epika – vycházejí z nár. pověstí – překládají se svět. eposy
Vrchlický – přeložil Božskou komedii
* nové lyrické formy
próza – tématika – obyč. život, ale nevšední lidé – snílci a lidé věřící na zázrak, lidé
hledající smysl života, pravdu, historické náměty, přírodní tématika"

Tato práce je psána v bodech.