"AUTOR:
• 1854 - 1900
• Dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu
• Udržoval blízký vztah s lordem Alfredem Douglasem, což naráželo na nevoli Douglasova otce, který se pokusil vyvolat skandál na premiéře Wildeovy divadelní hry. Wilde jej žaloval za urážku na cti, soud se však otočil proti němu a Wilde byl odsouzen na dva roky vězení a nucené práce (Wilde byl homosexuál)
• Jeho žena se od něj odvrátila a změnila sobě i synům příjmení
• Wilde se nechal také přejmenovat, potuloval se po Evropě, převážně po Francii
• Zemřel v bídě na meningitidu
DALŠÍ TVORBA:
Ideální manžel – divadelní hra, Šťastný princ a jiné pohádky, Strašidlo Cantervillské, Kněz a ministrant, Slavík a růže, lady Fuckingham
DOBA, VE KTERÉ TVOŘIL:
Světová literatura 2. poloviny 19. století
Literární moderna – kulturní období závěru 19. století, nové směry například: symbolismus, impresionismus, dekadence, novoklasicismus, civilismus, prokletí básnící (hledali krásu v ošklivosti, často s nimi bývá spojena představa drog, násilí a zločinnosti – Charles Baudelaire, Arthur Rimbaud, Francois Villon, Edgar Allan Poe)
DEKADENCE
• jeden ze směrů navazujících na romantismus (viz. literární moderna)
• Básníci, spisovatelé a umělci, kteří se postavili proti tehdy vládnoucímu klasicismu, racionalismu a proti obecné víře v pokrok
• ke konci 19. století se dekadence stala mezi vzdělanci téměř módou
• Dekadence vychází z pocitů marnosti, prázdnoty a nudy, případně i zklamání a beznaděje jednotlivce
• V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami, pocity zmaru, morbiditou, mysticismem, erotickou přesyceností, ale i narcismem
• K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, nevázaný sex, alkohol
• Proti představám o výchovném poslání umění, jež by mělo představovat kladné hrdiny a společenské vzory, dekadence zdůrazňovala svébytnost umění, které ničemu jinému neslouží. "Umění pro umění", se stalo jedním z hesel dekadence, podobně jako představa "čistého umění"
• Básníci i umělci si zakládali na novosti a překvapivosti krásy, kterou objevovali právě v postavách osobně rozvrácených, ve věcech starých, zchátralých, v originalitě básnického jazyka a symbolů, které skrývají hloubku a tajemství (symbolismus).
*** Oscar Wilde se vymyká svým současníkům, proto je těžké ho podrobně zařadit."

SOŠ Fortika

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ