“ 2.4 Autorita a vliv učitele na žáky
Předpokladem kladného vlivu učitele na žáky je autorita a působivost jeho osobnosti. Učitelova autorita je závislá na jeho společenské a odborné pověsti, na jeho charakterových
a morálních vlastnostech a řídících schopnostech.
Před několika lety, v době, kdy jsem navštěvoval střední školu, byly na školách opravdové autority, které si své postavení ve společnosti nemusely dobývat přílišnou námahou. Z části jim k tomu pomáhali i žáci, kteří měli z učitelů respekt.
Dnes, když na školu chodí nová generace, včetně mých synovců a neteří, by se na školách těžko hledali autority. Stěží naleznete učitele, který působí na žáky kladně a nemusí si od nich vynucovat respekt. Učitele, který se chová k žákům stejně ve škole i mimo ni, když se setkají při mimoškolních aktivitách ve svém volném čase.
Žádná učebnice, mravní poučování, desítky trestů nebo tisíce slov povzbuzování nenahradí vliv učitele na žáka.

2.5 Vztah žáka s učitelem
Žák si vytváří kladný vztah k učiteli podle toho, jaké nachází u něho vlastnosti, které hodnotí kladně a které mu vyhovují. Vztah rovněž ovlivňuje sociální prostředí žáka, ve kterém vyrůstá (rodina, kamarádi, školní kolektiv, …). Na střední škole, převážně s nástupem puberty, je vztah žáka k učiteli v přímé úměrnosti k jím vyučovanému předmětu. Všeobecně mají dívky kladnější vztah ke škole a k vyučujícímu, ať jejím muž či žena, než chlapci.
Vztah žáka k učiteli rovněž významně ovlivňují individuální vlastnosti učitele a jeho vztah k žákovi i celému kolektivu žáků. Nejvýznamnější roli zde hrají učitelovi charakterové, volní, citové, temperamentní a pracovní vlastnosti. Nelze však opomenout jeho společenské vystupování, mravní a společenskou bezúhonnost, estetickou úpravu zevnějšku, vzdělanost
a šíře jeho zájmových činností.
Učitel by měl projevovat schopnost pochopení žáků, být pedagogicky schopen s žáky jednat, k čemuž patří um navazování kontaktů, sociabilita, sociální dovednosti a interakční dovednosti. Kvalita práce učitele je závislá nejen na míře pochopení žáka, ale i schopnosti respektovat jeho individualitu, sledovat a správně hodnotit situaci žáka ve třídě a vyvozovat z toho příslušné závěry pro řízení další činnosti i motivace žáka.
Zvláštní pozornost také zasluhuje odolnost učitele vůči náročným životním situacím. Povolání učitele je spojeno se vznikem frustrujících až konfliktních situací. Učitel je neustále sledován, kontrolován a přemíra vnějších podnětů může vést až k podráždění a narušení neuropsychické rovnováhy. Skutečnost, jak se učitel dokáže se vším vyrovnat, se projevuje na jeho náladě
a může ovlivnit jeho kontakt se žáky a celou jeho výchovnou a vzdělávací činnost."