"Nejprve, než se úplně vnoříme do problematiky personálního řízení, tak si definujme, co vůbec manažerská funkce personalistika je. Dle Koontze a Weihricha se personalistikou rozumí: „Obsazování pozic v organizační struktuře a udržování jejich obsazení. Tato funkce je realizována pomocí identifikace požadavků na pracovní sílu, inventarizací disponibilních lidí, najímáním, vybíráním, umísťováním, povyšováním, ohodnocováním, plánováním povolání, kompenzováním a školením.“
Takto zní tedy definice pro personalistiku, ukažme si však tuto manažerskou činnost pomocí tzv. hlavních principů personalistiky.
Nejdůležitější principy personalistiky jsou dle odborné literatury následující principy: princip cíle personalistiky, princip definice práce, princip manažerského hodnocení, princip otevřené konkurence a princip školení a nepřetržitého rozvoje managementu.
Pod principem cíle personalistiky je nutné si uvědomit, že cílem manažerské personalistiky je dosáhnout jistoty, že manažerské funkce jsou obsazeny kvalifikovanými pracovníky, kteří jsou schopni a ochotni své úlohy plnit.
K tomu patří jasnější definování organizačních úloh a požadavků na pracovníky a používání lepších technik hodnocení a školení manažerů pro zvýšení manažerské kvality.
Druhým principem je princip definice práce. Čím přesněji jsou stanoveny očekávané výsledky práce manažera a pracovníků, tím je jejich pozice možné definovat ve větším rozsahu.
Tento princip je do určité míry shodný s principem funkcionální definice v části Organizování. Protože organizační úlohy plní lidé mající různé potřeby, musí mít tyto úlohy několik dimenzí – platové podmínky, postavení, pravomoc, volnost jednání, možnost dosažení úspěchu – které povzbuzují manažera k vyšší výkonnosti.
Třetí takto definovaný princip je princip manažerského hodnocení. Čím jasněji jsou stanoveny verifikovatelné cíle a požadavky na manažerské aktivity, tím přesněji je možné vzhledem k těmto kritériím manažery hodnotit."