1.

Úvod

2.	Obsah knihy

2.1.

Předmluva

2.2.	Sociologie jako individuální zábava

2.3.	Sociologie jako forma vědomí

2.4.	Exkurz: Alternace a biografie neboli jak získat prefabrikovanou minulost

2.5.	Sociologická perspektiva – člověk ve společnosti

2.6.	Sociologická perspektiva – společnost v člověku

2.7.	Sociologická perspektiva – společnost jako drama

2.8.	Exkurz: Sociologický machiavelismus a etika neboli jak získat morální ohledy a dále podvádět

2.9.	Sociologie jako humanitní disciplína

2.10.

Dodatek: Co se to stalo sociologii?

2.11.

Bibliografické poznámky

3.

Závěr

"2.1 Předmluva

Kniha je napsána proto, aby se četla, ne aby sloužila ke studiu. Je určena jak pro studenty, tak pro samotné sociology, i když oni zde nenaleznou informace, které by již sami nevěděli. Aby byla čtivá, vyhýbá se odborným výrazům, jejím záměrem není poučovat. Autor upozorňuje, že se bude v příkladech projevovat sociologie náboženství, neboť tomuto oboru se zvlášť věnuje.

2.2 Sociologie jako individuální zábava

Autor poukazuje na skutečnost, jak na sociology pohlíží většina lidí a zároveň se snaží přimět čtenáře k zamyšlení, zda jsou skutečně tak neoblíbení narozdíl od psychologů nebo jen lidé neznají skutečný smysl jejich práce. Studenti sociologie většinou tvrdí, že by rádi pracovali s lidmi, kterým by chtěli pomáhat, něco pro ně udělat. Sociologie však má cenu pro toho , kdo chce nějakým způsobem ve společnosti jednat. Nejde jen o humánní charakter tohoto jednání, protože jsou také sociologové, kteří pracují v úřadech vlády a nacházejí přijatelnější formy soužití národa nebo se zabývají tím, jak z mapy vymazat nepřátelské národy, kdyby taková nutnost nastala. Sociolog je také teoretik sociální práce a provádí řadu sociologických výzkumů. Sociální práce je určitou formou společenské praxe, ale sociologie se snaží porozumět, což je pro sociologa užitečné. Autor považuje sociologa za špiona, který má poskytovat co nejvíce přesvědčivé zprávy o určité oblasti společnosti. Další představou je, že sociolog může být reformátor, např. poukazuje na Augusta Comta. V novější době se objevuje také představa, že sociolog shromažďuje o lidském chování statistické údaje. Je však třeba upozornit na to, že takto získaná statistická data nedělají sociologii, ale musí být interpretována sociologicky, musí být vložena do teorie, která má sociologickou povahu. Sociolog také rozvíjí vědeckou metodologii a s ní určitou terminologii, musí používat přesné definice pojmů. Po lidské stránce je sociolog lhostejný cynik, který chladně manipuluje s lidmi. Tato představa však není pravděpodobně dosti rozšířena, jedná se především o ty, kteří se z politických důvodů zajímají o zneužití sociologie v moderních společnostech."

Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, Katedra psychologie a sociální práce.