1.	Slovanské kořeny našeho písemnictví - 9.století

2.	Boj staroslověnské a latinské kultury - 10.-11. stol.

3.	Vítězství latiny, první stopy literárního užití češtiny - pol.12.-pol. 1stol

4.	Vznik česky psané literatury - konec 13. a 1století

"Vítězství latiny, první stopy literárního užití češtiny – pol. 12. – pol. 13. století
Období rozvoje feudalismu. Písemnictví je stále v rukou duchovenstva – latinsky se opisují literární díla. Původní tvorbou jsou stále legendy a historické knihy.
V tomto období se čeština začala objevovat v latinských dílech – tzv. bohemika (prvky češtiny v latině – např. skloňování, koncovky) a tzv. glosy (české delší vpisky v latinských textech). Při opisování knih se uplatňuje tzv. iluminační technika (kresby do knih, první ozdobné písmo – iniciála, zdobení zlatem a stříbrem).
Z této doby jdou nejznámější legendy:
• Legenda o sv. Prokopu – o zakladateli, prvním opatovi Sázavského kláštera;
dále vzniká dějepisná próza, nejcennější památkou je:
• Kosmova Kronika česká (Chronica Boëmorum) – autorem byl vysoce vzdělaný děkan svatovítské kapituly Kosmas. Kronika líčí české dějiny od nejstarších mýtických dob (Babylon) až po autorovu současnost. Odráží se v ni období, kdy křesťanství definitivně zvítězilo nad pohanstvím a latinská kultura potlačila vzdělanost staroslověnskou. Je psána latinsky a Kosmas čerpal z nejstarších příběhů doby pohanské, z vyprávění pamětníků a svých vlastních zážitků. Snaží se rozlišovat pravdivé a nezaručené prameny. Nezdůrazňuje slovanskou kulturu (liturgii), ale uznává, že přemyslovský stát navázal na kulturu Velké Moravy. Kosmas byl vynikající vypravěč; kronika obsahuje přímou řeč, podrobné charakteristiky postav, vtipy a citáty, bohatý slovník, próza je prokládána verši. Používá i bohemiky (hlavně česká vlastní jména) – vlastenecký ráz. Kronika není jen dílo historické, ale i umělecké; dochovalo se 15 rukopisů."

Soubor je ve formátu pdf.