1.	Globalizace

2.	Pozitivní efekty globalizace

3.	Negativa globalizace

3.1.	Ekonomická oblast

3.2.	Nerovnost v přístupu k celkovému společenskému růstu

3.3.	Růst globální spotřeby

3.4.	Životní prostředí a pěstování plodin.

3.5.	Regulace činnosti nadnárodních společností

4.	Rizika a problémy globalizace

4.1.	Růst životní úrovně

4.2.	Klimatické změny

4.3.	Konzumace mořských ryb

4.4.	Odlesňování

4.5.	Nedostatek vody

4.6.	Terorismus

4.7.	Zrychlení šíření epidemií a možný přerod ve světové pandemie

4.8.	Přemisťování sídel nadnárodních společností do míst s menšími daňovými sazbami

5.	Výhledy do budoucna

"Pozitivní efekty globalizace

Stejně jako všechno má i globalizace svá pozitiva a negativa. Ke kladům globalizace lze počítat rychlejší ekonomický růst, zvyšování životní úrovně, zrychlení inovací, rozšiřování technologií a zlepšování managementu, včetně nových ekonomických příležitostí jak pro jednotlivce, tak pro země. Dále roste objem globálně obchodovatelného zboží, rychlost a komplexnost přímých investic atd.

Původně rozvojové země, jako např. Jižní Korea, Malajsie, Tchaj-wan nebo Hongkong, se díky globalizaci rychle staly zeměmi s vyspělými ekonomikami. Globalizace povzbuzuje i rozvoj dalších zemí, které se do globalizačních procesů zapojily později a které postupně začínají přestavovat ekonomické hráče globálního významu. Mezi ně patří zejména Čína, Brazílie nebo Indie. Pozadu nezůstávají ani Indonésie, Filipíny a Mexiko, jež o sobě již dali také vědět, a v mezinárodním obchodu se s nimi počítá.

Vlivem globalizace se značně zvýšila spotřeba zboží i služeb. V období od 70. let 20. století do minulého roku vzrostla spotřeba téměř trojnásobně. Jedním z důvodů může být snížení cen a větší výběr zboží a služeb, čehož bylo dosaženo přesunem výroby do zemí s levnější pracovní silou. Zrodila se také kultura tzv. „druhé moderny“ nebo postmoderny, která působením masmédií je otevřená navenek, vlivům působícím globálně, na rozdíl od kultury „první moderny“, uzavřené do sebe.

Globalizace je také kladná ve smyslu střetávání kultur a obohacování různých kultur. Proti tomu by někdo mohl namítat, že místo zachování jedinečnosti kultur se tak vyvíjí jednotný kulturní paskvil. Pohled na globalizaci je totiž velice individuální a co jeden považuje za přínos, může druhý posuzovat jako negativní projev.

Jedním ze zastánců globalizace je i bývalý britský premiér Tony Blair, který říká: „V éře rapidní globalizace není žádným tajemstvím, jaký je recept na úspěch: otevřená, liberální ekonomika, připravená neustále se měnit, aby si zachovala konkurenceschopnost. Nový svět odměňuje ty, kdo se mu otevřou... Před konkurencí se není možné schovat, lze ji pouze přemoci.“ Z toho vyplývá, že v současné době již nelze udělat krok zpět a snažit se globalizaci nějakým způsobem zvrátit, protože by to mělo nedozírné následky na ekonomiku celého světa. Ta by se pravděpodobně zcela zhroutila, jelikož vše je již natolik provázané, že nedokáže existovat a fungovat jedno bez druhého.

Negativa globalizace
Bohužel více než pozitivních efektů přináší globalizace negativa. Otázkou pak je, zda váha pozitiv předčí množství negativ. Světová ekonomika je daleko náchylnější k náhlým výkyvům, rozdíly mezi rozvojovým světem a vyspělými státy jsou největší v historii, roste politická a ekonomická migrace, ve vyspělých státech se prohlubují rozdíly mezi nejvyššími a průměrnými příjmy, zvyšuje se ekonomický i politický vliv nadnárodních společností, zhoršuje se životní prostředí a dochází k potlačování kulturní svébytnosti."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/129791-globalizace; http://www.enviwiki.cz/wiki/Globalizace; http://www.lidovky.cz/cesko-a-globalizace-jsme-jedenacti-dr5-/ln_ekonomika.asp?c=A090203_102442_ln_ekonomika_tma; http://www.meteocentrum.cz/zpravy/page.php?page=08121300; http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/odlesnovani-pilirem-svetovych-jednani-o-klimatu-005898; http://www.enviwiki.cz/wiki/Perspektivy_globalizace.