Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu

Kategorie: Ekonomie

Typ práce: Skripta, učební texty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Autory těchto skript jsou: Doc. Dr. Ing. Jan Frait a Ing. Matouš Červenka (oba působící na
Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava). Pro názornost přikládáme obsah:
1 Úvod
2 Teorie ekonomického růstu
2.1 Úvod
2.2 Keynesiánská teorie růstu
2.3 Neoklasická teorie růstu
2.4 Nová teorie růstu
2.4.1 Kapitál a jeho měření
2.4.2 Externality spojené s akumulací kapitálu
2.4.3 Lidský kapitál
2.4.4 Úroveň technologie v jednotlivých zemích
2.4.5 Endogenní technický pokrok
2.4.5.1 AK modely
2.4.5.2 Romerův „learning-by-doing“ model
2.4.5.3 Dvousektorový Lucasův model
2.4.6 Modely výzkumu a vývoje
2.4.6.1 Romerův R&D model
2.4.7 Růst a politika
2.4.8 Instituce, transakční náklady, korupce a růst
2.4.9 „Technologie“ a růst
2.4.9.1 Populační růst
2.4.9.2 Ceny investičních statků
2.4.9.3 Úspory, investice a růst
3 Nová empirie růstu
3.1 Dílčí otázky v empirických analýzách
3.1.1 Konvergence
3.1.2 Institucionální rámec a růst
3.1.2.1 Občanské svobody a růst
3.1.2.2 Politický režim a růst
3.1.2.3 Politiky, instituce a růst
3.1.2.4 Sklon k podnikání a růst
3.1.3 Otevřenost ekonomiky a růst
3.1.3.1 Otevřenost a růst v rozvojových zemích
3.1.3.2 Otevřenost a růst ve vyspělých ekonomikách
3.1.3.3 Liberalismus vs. protekcionismus a růst produktivity
3.1.4 Exogenní šoky a tempa růstu
3.2 Empirická analýza
3.2.1 Komparativní analýza
3.2.1.1 Počáteční úroveň důchodu
3.2.1.2 Investice
3.2.1.3 Korupce
3.2.1.4 „Velikost“ vlády
3.2.1.5 Otevřenost ekonomiky
3.2.1.6 Úloha vzdělání
3.2.1.7 Inflace a ekonomický růst
3.2.2 Ekonometrická analýza
3.2.2.1 Parciální analýza
3.2.2.2 Komplexní analýza
3.2.3 Shrnutí
4 Nová empirie růstu a její implikace pro makroekonomickou politiku
4.1 Inflace a reálná ekonomická aktivita
4.1.1 Inflace, desinflace, deflace a monetární politika
4.1.1.1 Náklady inflace
4.1.1.2 Náklady desinflace
4.1.1.3 Kredibilita centrální banky a náklady desinflace
4.1.1.4 Desinflace a hystereze
4.1.1.5 Náklady nulové inflace
4.1.2 Aktivní monetární politika, hospodářský cyklus a dlouhodobý růst
4.1.3 Recese, past likvidity a role monetární politiky
4.2 Inflace a růst v empirických studiích
4.2.1 Makroekonomický management a růst
4.2.2 Existuje korelace mezi růstem a inflací?
4.2.3 Inflační krize a růst
4.2.4 Je vztah inflace a růstu lineární?
4.2.5 Inflace a růst v modelu typu Mankiw, Romer a Weil
4.2.6 Endogenní růstové modely a vztah mezi inflací a růstem
4.3 Peníze a jejich dlouhodobá neutralita
4.3.1 Neutralita a superneutralita peněz
4.3.2 Neutralita a superneutralita v empirických studiích
4.3.3 Zdroje dlouhodobých efektů monetární politiky
4.3.3.2 Dva přístupy k obhajobě aktivní monetární politiky
4.3.3.2 Rozpočtové omezení státu a ne-neutralita peněz
4.3.3.3 Neoklasický model s keynesiánskými výsledky
4.4 Makroekonomická politika, investice a dlouhodobý růst
4.5 Kursová politika a hospodářský růst
4.5.1 Kursová volatilita a růst
4.5.1.1 Vliv kursové volatility na mezinárodní obchod
4.5.1.2 Komparace růstových charakteristik jednotlivých kursových režimů
4.5.2 Kursová nesladěnost a růst
4.6 Finanční krize a růst
4.7 Veřejné finance, investice a dlouhodobý růst
4.7.1 Veřejné finance a růst
4.7.1.1 Vládní výdaje a růst
4.7.1.2 Struktura výdajů, daní a růst
4.7.1.3 Korupce, veřejné investice a růst
4.7.1.4 Válečné finance, zdanění a růst
4.7.1.5 Odlišné efekty veřejných a soukromých investic
4.7.1.6 Růstové efekty fiskální konsolidace
4.7.2 Veřejné finance a endogenní růst
4.8 Shrnutí
5 Závěr
6 Literatura
Úryvky:
..."Je tak trochu paradoxní, že v poválečném období, které lze z hlediska hospodářského růstu přinejmenším v evropských tržně orientovaných ekonomikách považovat za bezprecedentně úspěšné, zájem o teorii růstu postupně klesal. Od 60. až do 90. let tohoto století byla pozornost makroekonomů zaměřena především na problematiku makroekonomické politiky, na spory keynesiánců a monetaristů a na studium hospodářského
cyklu. Diskutovány byly zejména otázky boje proti nezaměstnanosti a inflaci makroekonomickými nástroji a jemného dolaďování ekonomiky v průběhu cyklu. I v makroekonomii otevřené ekonomiky se diskutovaly v prvé řadě problémy hospodářské politiky, a to především zda jsou lepší fixní či plovoucí kursy. Souhrnně řečeno, ekonomové se zajímali především o determinaci nominálních veličin v krátkém a středním období. Nástup nové klasické makro-ekonomie a školy reálného hospodářského cyklu sice významně rozšířil množství témat a názorů, ale základní pohled se nezměnil."...
..."Celkově přináší nová teorie a empirie růstu zprávu, že nastartování dynamického hospodářského růstu nemusí být i v relativně chudých zemích fikcí a že i tyto země mají velké šance odrazit se ode dna. Problémem přitom není obvykle ani tak nedostatek zdrojů, ale neschopnost využívat existující zdroje. Klíč k úspěchu spočívá v zajištění podmínek, které garantují investorovi, ať firmě kupující nové stroje nebo rodičům posílající děti na školy, adekvátní výnos, a výrobcům a spotřebitelům ekonomickou svobodu reagovat na ekonomické
podněty. Pomalý růst je naopak výsledkem nejednoznačných vlastnických práv odrazujících od investování a nedostatku respektu k zákonům, které zabraňují vzájemnému obchodu lidí, kteří se navzájem dobře neznají. Makroekonomická politika je pro růst rovněž důležitá, institucionální a mikroekonomické faktory jsou ovšem primární. Nová teorie a empirie růstu zatím ovšem nepodala dostatečně přesvědčivé důkazy o tom, jaká politika je skutečně správná a už vůbec ne o tom, jak takovou politiku prosazovat. Ve svých detailech však poskytuje mnoho hodnotných a přesvědčivých doporučení."...

Tweet

Diskuse