"1.0. Alimentární nákaza
Alimentární nákaza (alimentární infekce, otrava z potravin) je onemocnění člověka a zvířat pocházející z potravy, respektive z příjmu potravy a tekutin. Název je odvozen z latinského slova "alimentum" znamenající výživa či potrava. Alimentární nemoci jsou způsobeny bakteriemi a jejich toxiny, viry, plísněmi a mykotoxiny, jedno nebo mnohobuněčnými parazity, případně přítomností jedů v potravě. V posledně jmenovaném se používá termín intoxikace nebo otrava z potravin. V České republice je nejčastější alimentární nákazou salmonelóza, která se během letních měsíců vyskytuje v desítkách případů na 100 tisíc obyvatel.
1.1. Nárůst počtu případů alimentární nákazy
V posledním desetiletí se počet hlášených případů alimentárních nákaz zdvojnásobil. Možných příčin je několik. Vzrůstající obliba kuřecího masa může mít na situaci svůj podíl, protože syrové kuřecí maso obsahuje choroboplodné zárodky, které mohou vyvolat onemocnění při nedostatečném tepelném zpracování masa. Jiným z důvodů je nárůst počtu podniků rychlého občerstvení. Některé kavárny a restaurace ve snaze mít jídlo stále k dispozici udržují je částečně uvařené při pokojové teplotě a tepelnou úpravu dokončují až těsně před podáváním. Tato praxe může přispět k zlepšení podmínek pro růst bakterií, které jsou v potravinách přítomny, a prohřátí jídla před podáním již nemusí stačit k usmrcení všech mikrobů. A konečně se na šíření těchto nemocí podílí i skutečnost, že někteří lidé nedodržují zásady hygieny, což je pro prevenci alimentárních infekcí nezbytné.
1.2. Tři hlavní příčiny alimentární nákazy
1.2.1. Bakteriální znečištění
Choroboplodné zárodky mohou být přítomné již v syrové potravě nebo se do ní mohou dostat znečištěním. V potravinách před jejich konzumací rostou a množí se. Po požití kontaminované potravy pokračují bakterie v dělení v žaludku a ve střevech a vyvolávají typické příznaky alimentární nákazy. Nejčastějšími příčinami alimentární nákazy jsou bakterie rodu Listeria, salmonella (často se vyskytuje v drůbeži nebo vejcích, zejména  
v kachních),Clostridium (obvykle se do potravin dostane znečištěním z okolí nebo prostřednictvím much), Shigella a Escherichia coli (pochází ze znečištění potravin nebo vody fekáliemi, je důsledkem nedostatečné hygieny).
1.2.2. Znečištění toxiny
Některé bakterie jsou schopné produkovat za vhodných podmínek (v teple nebo tehdy, když potrava nebyla správně uskladněna) toxiny, které mohou po požití vyvolat závažná onemocnění. Často jsou to stafylokoky - původci kožních zánětů. Když osoba s takto infikovanou kůží připravuje jídlo, mohou se do něj mikroby dostat, pomnoží se zde a vyprodukují „stafylokokový toxin". Po požití vyvolává záhy onemocnění. Častým zdrojem infekce jsou zejména majonézové saláty a podobná jídla.
Botulismus je vzácná, ale nesmírně nebezpečná otrava. Původcem je toxin botulin („klobásový jed") vyprodukovaný bakterií Clostridium botulinum. Vyskytuje se především v špatně konzervovaných potravinách. Zdaleka to nejsou jen klobásy, ale také například nakládaná zelenina apod.

1.2.3. chemické znečištění potravin
Některé potraviny obsahují přírodní chemické jedy. Vysoce jedovaté jsou některé houby, dokonce i v nepatrném množství. Obsahují látky, které mohou způsobit bezvědomí, nepravidelnou srdeční akci a v některých případech i smrt. Také některá jídla pokládaná lidmi za zcela bezpečná vyvolávají někdy problémy. Například některé ořechy obsahují malá množství jedovatých chemických látek, které mohou způsobit nevolnost a zvracení, požijeme-li je ve větším množství. Mnohé plísně produkují velmi nebezpečné jedy poškozující zejména játra. Plesnivé potraviny je třeba vyhodit. Týká se to i potravin napadených plísní jen zčásti. Houbová vlákna totiž prorůstají mnohem dále, než kde je porost plísně viditelný.
Potraviny mohou také být příležitostně kontaminovány pesticidy (látky používané k ošetření rostlin proti škůdcům, vesměs vysoce toxické), je to však spíše výjimečné. Při dlouhodobé konzumaci potravin znečištěných pesticidy může dojít k otravě."