" Všude jezdí stejná auta, pijí se stejné nápoje, jedí se stejná jídla a promítají se stejné filmy. Reklama, kterou vidíte v televizi, je současně vysílána po celém ”civilizovaném” světě.
Není pochyb o tom, že tato společnost je globalizovaná. Bohužel ne tak, jak by se to líbilo ekologům, ale tak, jak se to líbí nadnárodním společnostem. A globalizace je právě o tom, že tyto megakorporace přejímají stále větší moc, která byla původně v rukou národních vlád. A nemusí při tom rozhazovat úplatky (přestože to často dělají) a budovat si soukromé armády. Jak říká sociolog PHDr. Jan Keller, stačí určitým způsobem nastavit parametry trhu, a vlády -- ať pravicové či levicové -- se prostě musejí chovat daným způsobem.
V představách kritiků globalizace je tento pojem spojen hlavně s negativním působením nadnárodních monopolů, které hromadí moc a zvolna přebírají na místo vlád a mezinárodních organizací jako OSN skutečné řízení států i celé Země. Největší problém spatřují odpůrci globalizace hlavně v tom, že jsou tyto organizace vedeny hlavně vlastním ziskem a neberou ohled na dlouhodobé zájmy lidstva (tzv. trvale udržitelný život na Zemi) jako je např. ekologie. Vadí jim velké množství zboží, které se dnes často převáží i na velké vzdálenosti a spolupodílí se na nezdravém rozmachu automobilizmu. Mají strach, že nedojde-li urychleně ke změně myšlení manažerů, politiků i celé veřejnosti, mohlo by se to jednou stát osudným celé naší civilizaci. Mnohé z těchto obav jsou na místě a můžeme s nimi souhlasit. Jenže sebevětší odpor nejspíš nedokáže globalizaci zastavit. Ekonomické zájmy s ní spojené ji nepochybně dokážou prosadit. Nesmíme si však myslet, že to nutně musí znamenat zkázu lidstva. Zkusme se na celou věc podívat ještě z druhé strany.
Zkusme se zamyslet nad tím, zda by nebylo možné nové technologie, které s sebou globalizace přináší, použít pozitivním způsobem.
Podíváme-li se na tuto problematiku důkladněji, nemůžeme nevidět, že důsledné zavedení informačních a komunikačních technologií do všech oblastí života může mít i kladný vliv, a to nejen na ekologii. Díky nim se stane mnoho služebních i soukromých cest zbytečných. Mnohé již dříve vyřešily telefony a faxy, Internet navíc umožňuje se na dálku i vidět a slyšet. Umožňuje vytvářet celé pracovní týmy, které se fyzicky setkat vůbec nemusí. Dovoluje, aby se v mnoha případech tam, kde se dříve přenášely atomy, přenášely nyní zcela ekologicky nezávadným způsobem pouze bity (Negroponte). Pomocí Internetu se mohou spojit a domluvit nejen obchodníci, manažeři nebo třeba též podvodníci, ale také všichni ti, kdo to myslí s budoucností Země dobře. Již svou podstatou vyvolává u většiny lidí představu o malosti a konečnosti světa. Dovoluje spojit lidi z různých koutů naší planety, aby pochopili, že jiní mohou mít i velmi odlišné názory a zvyklosti a že to je úplně v pořádku. Umožňuje snáze pochopit, že šťastný může být člověk i bez přepychové vily s několika auty v garáži, bez dovolené u moře, bez životní pojistky a tučného konta v bance. Zatím to bohužel vypadá spíše tak, že možnosti globalizace světa plně pochopily hlavně ty síly, které je chtějí využít především jen ke svému vlastnímu prospěchu. To však nesmíme připustit.
I my, kteří máme cíle odlišné, se nesmíme globalizace bát. Musíme ji využít k prosazení svých záměrů. Nesmíme spojení se světem využívat jen k přejímání negativních postojů, které jsou u nás bohužel ve velké oblibě. Globalizace ve vyspělém světě způsobuje nejen nekompromisní boj o nové celosvětové trhy a protesty podobné street party, ale znamená též třeba i připojování všech škol do Internetu a vybavování tříd počítači."