Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Protidrogová prevence

Protidrogová prevence



Kategorie: Sociální práce

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského s.r.o., Praha 3

Charakteristika: Tato seminární práce je stručným popisem protidrogové prevence od primární po terciární. Ve své první části se zabývá drogami a drogovou závislostí a ve druhé se detailně věnuje možnosti protidrogové prevence u nás v ČR. Seminární práce byla vypracována jako požadavek k udělení zápočtu do předmětu Sociální politika a problémy soc. zabezpečení.

Obsah

1.
Úvod
1.2.
Drogová závislost a její vznik
2.
Prevence a léčba drogových závislostí
2.1.
Primárně preventivní programy
2.1.1.
Peer programy
2.1.2.
Nízkoprahové kluby
2.2.
„Harm reduction“ = snižování, minimalizace rizik
2.2.1.
Substituční léčba
2.3.
Léčebné programy
2.3.1.
Ambulantní léčba
2.3.2.
Pobytová léčba
3.
Závěr

Úryvek

"1. Úvod
Problematika drog a drogových závislostí je aktuálním tématem naší současné společnosti. Podle mě však informovanost o těchto problémech není dostačující, což pravděpodobně vede k neustále se zvyšujícímu počtu narkomanů. Droga je obecné označení pro velice široký okruh psychotropních látek, jejichž užívání může vést k drogové závislosti. Pojmenování pochází z nizozemského slova droog, kde v doslovném překladu znamená žízeň. V léčitelství se slovo droga používá k označení sbíraných částí léčivých rostlin. Obecně lze za drogu považovat i nehmotné statky a dá se tímto slovem označovat i věc, která nás motivuje (pro muzikanta může být drogou publikum, pro sportovce vidina medaile), ale většinou se používá pro označení psychotropních látek. Droga funguje na chemickém principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů, např. nikotinu, dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává "neobvyklé" stavy pro danou situaci. Látky, kterým dnes říkáme drogy, byly užívány již starověkými civilizacemi. Nejde tedy o produkt "moderní doby" a z historie se můžeme dovědět, že pokud byla nějaká droga ve starověku potlačována, byl to alkohol. Šlo o drogy přírodní, tedy hlavně opium a konopí. Teprve na přelomu 19. a 20. století se následkem prohibice začínají vyrábět drogy umělé - syntetické. Po ilegalizaci s nimi začíná obchodovat mafie, jde hlavně o heroin, vynález F. Bayera. Držení a užívání některých drog je ve většině zemí trestné. Míra perzekuce uživatelů a/nebo distributorů různých zakázaných drog (jejichž výčet není také jednotný) se však v jednotlivých zemích velice liší. Zejména ve vyspělých západních zemích probíhají zhruba už od začátku 21. století intenzivní veřejné diskuze na toto téma. V některých zemích byly cestou soudních sporů podniknuty (dosud neúspěšné) snahy pod záminkou náboženské svobody legalizovat užívání někerých drog jako formy projevu určitého náboženství. Legální drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému legislativnímu, celnímu a daňovému režimu - většinou na ně bývá uvalena spotřební daň. Řada drog (zvláště látek tlumících bolest) je přístupná pod lékařským dohledem jako léky. V ČR patří mezi běžné legální drogy pouze alkohol, nikotin a kofein.

1.1 Obecně o rozlišení drog
Podle míry rizika vzniku závislosti dělíme drogy na tzv. měkké a tvrdé, či lehké a těžké. Do skupiny lehkých drog řadíme například kávu, tabákové výrobky, konopné látky (marihuana, hašiš) nebo také alkohol. Ovšem už zde začíná být hranice velmi sporná. Podle účinku nemírného užívání alkoholu na tělesné i duševní zdraví leží alkohol spíše na rozhraní mezi lehkými a tvrdými drogami. Můžeme to vidět například na faktu, že s naprostou abstinencí se ve společnosti příliš nesetkáváme. Lékaři dokonce jednohlasně doporučují malé množství alkoholu jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Na druhé straně však nadměrné užívání, i když nedojde k závislosti, může být pro člověka velmi nebezpečné. Razantní účinky na jaterní tkáň, žaludeční sliznici apod., zařazují alkohol mezi drogy tvrdé. Tímto se také dostáváme právě ke druhé skupině, tvrdým drogám. Vyznačují se tím, že je u nich vznik závislosti jednoznačně vysokým. Známá jsou mnohá rozlišení drog, nejčastější je pravděpodobně rozlišení na přírodní a syntetické. Každý také ví, že za drogu jsou považovány i cigarety a alkohol, i když ty už jsou ve společnosti tak zažité a běžné, že jsou tolerované zákonem a státem, což vede k dělení drog na legální a nelegální. Já bych se však zaměřila na rozlišení drog podle účinku, protože právě to pomůže pochopit důsledky, které mohou nastat při jejich pravidelném užívání.
1. konopné látky (marihuana, hašiš)
2. stimulační látky (pervitin, kokain, extáze, amfetamin, efedrin)
3. opiáty (heroin, morfin, kodein, Braunn)
4. halucinogeny (LSD, lysohlávky, meskalin)
5. těkavé látky (spreje, lepidla, organická rozpouštědla, ředidla, Toluen, benzin)
6. tlumivé látky (diazepam, rohypnol, alnagon)"

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50d305545dab4.zip (27 kB)
Nezabalený formát:
Protidrogova_prevence.doc (106 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse