1.

Úvod

2.	Základní pojmy

3.	Vznik průmyslových zón

4.	Průmyslové zóny v České republice – současná situace

5.

Závěr

"3. VZNIK PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

Na úvod této kapitoly nutno připomenout, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj drtivé většiny průmyslových zón má místní správa. Jejím cílem je především přilákání nových investorů, kteří pak vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města či nejbližšího okolí. Druhou skupinou (mnohem menší, přesto více diskutovanou) tvoří velké zóny podporované vládou se záměrem vybudování plochy pro strategického investora. Příklady těchto zón jsou uvedeny v kapitole 4.
Pokud by však celou průmyslovou zónu mělo zafinancovat pouze město ze svého rozpočtu, muselo by se zadlužit na dobu velmi dlouhou. Právě proto existují dotační programy, které připravuje a koordinuje agentura CZECHINVEST, jež byla založena Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky (MPO) s cílem podporovat podnikání a investice v České republice.
CzechInvest aktivně působí na trhu průmyslových nemovitostí už od roku 1998, kdy začal realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón (PPRPZ). Tento program Ministerstva průmyslu a obchodu poskytuje podporu ze státního rozpočtu mj. na projekty výstavby a regenerace průmyslových zón a příslušné infrastruktury. Narozdíl od programu Reality bude tento program nadále podporovat pouze zóny spojené s investorem, který získá investiční pobídky (tzv. pobídkovým investorem). Program se vztahuje také na rozvoj území postižených redukcí nebo zánikem vojenských posádek.
MPO tedy prostřednictvím CzechInvestu koordinuje dva programy určené pro podporu průmyslových zón. Jedná se o Program na podporu rozvoje průmyslových zón (PPRPZ) a program Reality. Rozdíly a charakteristiku obou programů vysvětluje tabulka 1.
Z tabulky vyplývá, že hlavním rozdílem mezi oběma jmenovanými programy je způsob získávání finančních prostředků. U programu Reality je přispěvovatelem Evropská unie prostřednictvím svých strukturálních fondů, zatímco PPRPZ čerpá finance ze státního rozpočtu. Je tedy zřejmé, že okruh příjemců z programu Reality je mnohem větší než v případě PPRPZ.

Program na podporu rozvoje průmyslových zón zahrnuje další čtyři podprogramy, jenž se věnují jednotlivým možnostem budování a revitalizace průmyslových zón. Jednotlivé podprogramy tedy jsou:
• Příprava průmyslových zón
• Regenerace nevyužívaných průmyslových areálů – tzv. brownfields
• Výstavba a rekonstrukce nájemních objektů
• Akreditace průmyslových zón – zvyšování konkurenceschopnosti průmyslových zón

"Akreditace průmyslových zón" je podprogramem programu "Podpora rozvoje průmyslových zón" realizovaného CzechInvestem pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a je zaměřen na zabezpečení rozvoje lidských zdrojů především v oblasti rozvoje průmyslových zón a jejich marketinku při získávání mobilních investic.
Každá rozvojová průmyslová zóna by měla mít svého manažera, který bude zároveň kontaktní osobou pro jednání s potencionálními investory. Tento manažer bude schopen profesionálně zajišťovat správu a rozvoj průmyslové zóny, její prezentaci, zajišťovat organizaci návštěv investorů a koordinovat zabezpečení všech potřebných dat a informací a přípravu vhodných marketinkových materiálů. Manažerem může být přímo kmenový pracovník obecního, městského či magistrátního úřadu nebo zaměstnanec právnické osoby či fyzická osoba, která příslušný servis pro danou obec vykonává na základě mandátní smlouvy.
S cílem zajistit odborné vyškolení manažerů byl vytvořen cyklus školení doplněný praktickým seznámením se zkušenostmi při získávání mobilních investic v některém z úspěšných regionů Evropské unie (Skotsko, Irsko, …), a to formou desetidenní studijní cesty do uvedených zemí. Školení je završeno zkouškami, které se skládají z písemného testu a prezentace průmyslové zóny / investičních příležitostí. Na průběh zkoušek dohlíží a výkon uchazečů o akreditaci posuzuje a vyhodnocuje Akreditační komise. Každý školící cyklus je pak formálně uzavřen slavnostním vyhlášením akreditovaných průmyslových zón a akreditovaných manažerů."

Skvěle zpracovaná práce. Má všechny formální náležitosti seminární práce. Doplněna i o obrázky a tabulky, takže v čistém textu by se jednalo pouze o 9 stran.