"Vztah k českým dějinám
• když proti českému knížeti Václavovi II. vystoupil jeho bratr Jindřich Břetislav, Jindřich VI. podpořil
biskupa, který u něj vymohl, aby 1192 udělil Čechy v léno Otakarovi I. a 1193 pomohl Jindřichovi
Břetislavovi samotnému ke knížecímu titulu
• po smrti Jindřicha VI. byl sice Fridrich II. zvolen králem, ale nikdo jeho nároky nehájil → boje mezi
Štaufy a Welfy → mezi Filipem Švábským (bratr Jindřicha VI.) a Otou Brunšvickým (Welf, syn Jindřicha
Lva)
o Filip byl z rodu Štaufů, podporován Přemyslem Otakarem I. – ten bojů o trůn využil a stál na
straně obou postupně, podle toho, jak se mu to zdálo výhodnější → získal pak potvrzení
dědičnosti královského titulu od obou kandidátů a měl to potvrzeno i papežem Inocencem III.)
▪ korunován byl nakonec, ale ne v Cáchách
▪ podporu měl ze severního a jižního Německa (Švábsko), z Porýní
o Ota měl podporu části Německa i Anglie (tam měl příbuzné), podporu kolínského arcibiskupa a
papeže
▪ Štaufové totiž měli vekou moc a pod jejich nadvládou byla Sicílie → papež byl ve státě Štaufy
až moc obklíčen → Ota měl naproti tomu malou moc a papeži tolik nevadil, jen chtěl, aby se
vzdal nároků na Itálii
▪ korunován v Cáchách, ale zas pro změnu nepravými insigniemi
o korunováni byli oba, to jen prodlužovalo spory, ze kterých těžil jak papež, tak feudálové
o 1206 sice definitivně zvítězí Filip, ale 1208 byl zavražděn → 1209 císařem Ota, ale pro spory
s papežem Inocencem byl nakonec dán do klatby
• Fridrich II. (1212 – 1250)
o králem korunován poprvé 1196 ještě za života svého otce, 1212 korunován podruhé, od 1218
teprve vládne sám (po smrti Oty)
o 1214: bitva u Bouvines – konečná porážka Welfů, ale Štaufové za to museli udělat několik
ústupků šlechtě → oslabení moci krále
o 1198 sicilským králem, jako dědictví po otci Jindřichovi VI.
o podporoval českého panovníka Přemysla Otakara I. – s jeho pomocí se 1220 stal i císařem
o ve 20. letech 13. stol. se snaží získat Lombardii → spor s papežem → klatba
o 1228-259 vypravil křížovou výpravu, 1229 se nechal korunovat jeruzalémským králem → spory
ale nadále trvaly
▪ když byla Sicílie napadena papežskými vojsky, která dobyla Neapol, musel opustit Palestinu
(papež se totiž naštval, že Fridrich povolil na svých územích islámskou bohoslužbu)
o 1245 prohlášen Inocencem IV. (1245-54) za kacíře (Lyonský koncil12) → církev prohlásila císaře
za sesazeného, papežská strana zvolila protikrále
o Fridrich omezil svou vládu v Itálii – do oblasti za Alpami přestal zasahovat úplně
o 1221 dosadil syna Jindřicha → zastupující panovník do 1234 (neúspěšný, opíral se o úředníky)
▪ 1234 se vzbouřil proti otci → zajat a intervenován na italském ostrově → zastupujícím
panovníkem je mladší syn Konrád
o snažil se obnovovat říšskou moc, ale ve skutečnosti ještě oslabil moc císaře
o měl velké finanční potíže
o 1248 utrpěl vojenskou porážku u Parmy- už se z tohoto nevzpamatoval a 1250 zemřel"