1.

Úvod

2.	O Vietnamské socialistické republice

2.1	Vietnam a jeho investiční klima

2.2	Formy zahraničních investic

2.3	Nejvýznamnější české podniky působící ve Vietnamu

3.

Závěr

“2.2 Formy zahraničních investic
Jak jsem se již zmínila naskýtá se možnost investičních investic pomocí burzy. Mnohem zajímavější investicí se v posledních letech stává spoluúčast zahraničního investora v některém z privatizovaných podniků. Tomuto způsobu investování však předchází zdlouhavý proces, kdy musí být projekt nejdříve posouzen, schválen vietnamsko vládou a nakonec je zahraničnímu investorovi udělena tzv. investiční licence. Projekty podléhající státnímu významu musí být taktéž schváleny předsedou vlády. Zahraniční investor musí počítat se značnou finanční zátěží ještě před udělením investiční licence. Odlišné schválení je třeba u bank, právních firem a jejich poboček, pojišťoven a jejich poboček. Licence těmto institucím uděluje Státní banka, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí. O oblasti zdravotnictví rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví.
Ve Vietnamské socialistické republice jsou umožněny přímé formy zahraničních investic prostřednictvím Výrobních korporací; Společných podniků; Podniků se 100% zahraniční účastí; BOT, BT a BTO; Nákupu akcií a kapitálových příspěvků; Slučování a akvizice podniků.
Společné podniky (Joint Ventures) jsou nejvíce využívanou formou přímých investic ve Vietnamu a v dnešní době pokrývají přes 65% zahraničních investorů. Jedná se o zahraniční podíl ve vietnamském podniku ve výši minimálně 30%. Zpravidla ale zahraniční investoři zaujímají nadpoloviční většinu mezi 70-75% a zbývající část vietnamský společník. V některých odvětvích jako jsou cementárny a infrastruktura si vietnamská strana vyžaduje podíl minimálně 30-40% a doba společné činnosti je stanovena na dobu určitou, ve výjimečných případech nesmí přesáhnout 50 let. Tento kapitálový vklad může mít podobu finančních prostředků, strojního zařízení, nástrojů, patentů, know-how a jiných. Naopak vietnamská strana zpravidla zajistí pozemky, výrobní prostory a zařízení. Vietnamské finanční investice nejsou v praxi příliš obvyklé. Tyto podniky jsou následovně řízené správní radou (Board of Management) v níž musí být zastoupeny obě strany a generálním ředitelem nebo jeho náměstkem musí být ustanoven vietnamský občan.
Podniky se 100% zahraniční účastí (100% Foreign Investment Enterprise) jsou ve Vietnamská Socialistické republice méně využívány. Důvodem byla jejich nízká podpora ze strany vietnamská vlády, která je zpočátku považovala za příliš nezávislé. Změna nastala v roce 1993 při snaze přilákat více zahraničních investorů do země. Dnes tyto společnosti tvoří zhruba 30% investic v zemi. Zahraniční investor si však projde komplikovanějším schvalovacím procesem než u Joint Ventures. Na druhou stranu se tento zdlouhavý proces kompenzuje možností investice prakticky do všech oblastí, investor nemusí vyjednávat s vietnamským investorem, činnost podniku může zřídit podnik mnohem rychleji a nakonec samostatné rozhodování o personálních otázkách a podnikové strategii se dostává pouze do rukou zahraničního investora.
Výrobní korporace (Business Cooperation Contract) je využívána zejména v obuvnickém a textilním průmyslu, kdy zahraniční investor zajišťuje výrobní zařízení, materiál a odbyt a vietnamská strana zajišťuje výrobu. Jedná se o dohodu mezi zahraniční firmou a vietnamských partnerem za cílem výroby zboží nebo poskytnutí služby. Jelikož nevzniká nový subjekt je vstup nového investora mnohem jednodušší než u Joint Ventures.
BOT (Build-Operate-Transfer), BT (Build-Transfer), BTO (Build-Transfer-Operate) jsou projekty zaměřené na budování infrastruktury jako jsou mosty, letiště, elektrárny a zařízení pro dodávku vody. Délka projektu nesmí přesáhnout 50 let a je určována vietnamskou vládou."