1.

Úvod

2.	Schvalování reformy

3.	Kritika reformy

4.	Spokojenost se schválením reformy

5.	Hlavní body reformy

5.1.	Daň z příjmu fyzických osob

5.2.	Reforma ve mzdách (superhrubá mzda)

5.3.	Daň z příjmů právnických osob

5.4.	Nepřímé daně – DPH a spotřební daň

5.5.	Dědická, darovací a daň z nemovitostí

5.6.	Ekologické daně

5.7.	Sociální dávky

5.8.	Zdravotnictví

6.	Poplatky v číslech

7.

Závěr

8.	Použitá literatura

9.

Odkazy

"2. Schvalování reformy
Schvalování této reformy nebylo vůbec snadné. Jak již všichni víme, díky volebnímu patu při volbách do parlamentu ČR v roce 2006, získala vítězná koalice v čele s ODS v parlamentu 100 míst. Společně s koalicí získala opozice v čele ČSSD taktéž 100 míst. Tudíž vládnoucí koalice byla bez podpory opozice v nesnázích, jelikož neměla dostatečný počet hlasů pro schvalování svých zákonů či jakýchkoliv změn. V jednáních o reformě veřejných financí však koalice získala na svou stranu dva poslance opoziční ČSSD, pány Pohanku a Melčáka, kteří již dříve hlasovali pro důvěru vlády ODS, a díky jejím hlasům prosadila tuto reformu. Reforma prošla hlasováním Poslanecké sněmovny 21.srpna 2007 poměrem 101 hlasů pro a 99 proti. Reformu nepodpořil jediný poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka, který odmítal zavedení poplatků u lékaře pro děti.

Obrázek 1.1. Hlasování o reformě veřejných financí


[schéma]


3. Kritika reformy
Kritiku reformy jsme mohli slýchat a slýchat můžeme hlavně z úst levicových poslanců. Levicová opozice reformu kritizovala hlavně z důvodu dopadu na sociálně slabší vrstvy obyvatelstva. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se dokonce nechal slyšet, že tato reforma je špatným řešením pro 85, možná 90 procent občanů ČR. V prosinci roku 2007 byla sepsána a vydána tzv. Výzva k občanské neposlušnosti, která nabádala občany, aby odmítali platit poplatky ve zdravotnictví, které nový zákon zavedl.

4. Spokojenost se schválením reformy
Na základě výzkumu STEM provedeného v září 2007 bylo Třicet procent našich občanů spokojeno s tím, že koaliční strany prosadily v poslanecké sněmovně vládní návrh reformy veřejných financí. Zhruba třetina občanů (35 %) si myslela, že Topolánkova vláda by měla dál v reformě financí pokračovat. Reforma i její pokračování mají podporu pouze u stoupenců ODS, příznivci menších koaličních stran se k reformě staví spíše negativně.

Obrázek 1.2. Pramen: STEM, Trendy 9/2007, 1417 respondentů starších 18 let


[graf]


5. Hlavní body reformy
1) Daň z příjmu fyzických osob – tyto změny pocítili téměř všichni občané ať již pracují jako zaměstnanci nebo podnikají jako OSVČ. Hlavní je změna sazby daně. Zavádí se místo progresivní sazby daně tzv. rovná daň z příjmu fyzických osob a to ve výši 15% pro rok 2008 a ve výši 12,5% pro rok 2009. S tímto také souvisí rozšíření základu daně u fyzických osob (zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem) a zavedení tzv. superhrubé mzdy. Také slevy na daních doznají určitých změn.


[tabulka]


2) Reforma ve mzdách (superhrubá mzda) – do konce roku 2007 se daň počítala z hrubé mzdy. Od roku 2008 to ovšem už je ze součtu hrubé mzdy zaměstnance plus pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen hradit za zaměstnance zaměstnavatel. Tedy jednoduše řečeno, daň se bude odvádět z hrubé mzdy zvýšené o 35 %. Princip superhrubé mzdy se neuplatňuje u pojistného, odměn a u člověka pracujícího na dohodu o provedení práce. Pro koho je tedy tato novinka výhodná? Ze superhrubé mzdy budou těžit převážně zaměstnanci s dětmi."

Práce obsahuje schéma, grafy a tabulku. Čistý text dosahuje 6 stran.