"2.3. Dětský výtvarný projev

Ontogenetický vývoj kresby dětí.
Výtvarný projev rozvíjí vnímání, myšlení, poznávací procesy, schopnosti, dovednosti, představivost a především tvořivost. Je přirozenou součástí života dětí. Výtvarně se začínají projevovat velice brzy.
Většinou hned po tom, co se naučí držet tužku a duševně vnímat, rozvíjet se. Přesný věk tohoto období nemůžeme přesně určit, protože jsme každý individuální. Obecně, ale platí druhý rok.
Kresba je pro děti hrou, která postupně přechází do uvědomělého kreslířského projevu. Od konkrétních k obecným představám, od naivismu k realitě.
Asi ve dvou letech začínají čárat, to je tzv. před-výtvarné stadium. Brzy si uvědomí stopu materiálu a zjistí, že ji ovládají pohybem své ruky. Tehdy přijde na řadu bezobsažná čáranice. Přechod od čáranice, ke kresbě s obsahem není jednoduchý ani rychlý proces. Děti v čáranicích hledají a vidí něco co znají (šneky, ryby).
Menším dětem dáváme na kresbu měkké materiály (voskovky) a velké formáty papíru, aby měli prostor pro pohyb paží, který je ještě nekoordinovaný. Nemají rozvinutou jemnou motoriku, Starším dětem můžeme dávat menší formáty a přejít k malbě. Existuje pravidlo, že nejdříve kreslíme až potom malujeme.
První kresby souvisí s rozvojem dětí stejně jako např.: vnímání a myšlení. V jejich výtvarných projevech můžeme pozorovat fyzické i psychické vlastnosti.
Tvorba podporuje představivost a vnímání světa kolem nás. Děti si musí zapamatovat a vybavit, co chtějí kreslit. Také poznávají a pozorují lidi kolem sebe. Tedy své nejbližší (rodiče a příbuzné).
Nejčastější náměty kreseb jsou právě postavy. Děti v první řadě zaujme člověk až potom s ním související věci. Jako jsou domy, krajina a dopravní prostředky. Ze začátku se nezajímají příliš o detaily, ale o celek.
Kolem třetího roku se objevují čáranice kruhové formy. Kruhu přidají ústa, oči a nohy. Vzniká tzv. hlavonožec. Později přidají trup a ruce. Postupně vznikne panák. Vývoj je rychlejší, čím více děti kreslí. ,,Z kruhové formy se vyvíjí typ nekonečné vláčné čáry, ale i obrazec trojúhelníků a čtyřúhelníků se zakulacenými rohy.“

(JAROMÍR UŽDIL. Výtvarný projev a výchova. Praha, 1974. ISBN 14-788-78)
V šesti letech už kreslí postavu většinou všechny děti správně a rozlišují pohlaví. Doporučuji dětem nedávat předlohy ani šablony. Sice se rychle učí napodobovat, ale přichází tím o samostatný postup myšlenek a tlumíme jejich představivost.
Dětské kresby vychází více z představ (konkrétních nebo obecných), než z pozorování skutečnosti, (např.: zobrazované se klopí do půdorysu) tedy mezi viděným a dětskou kresbou je velký rozdíl. Děti mají jedinečnou fantazii.
V dětské kresbě se objevují často symboly. Symboly vyjadřují různé představy a pojmy, kterými se dítě vyjadřuje. Dětská kresba není přesná, je jakýmsi znakem. Výtvarný projev závisí také na prostředí a příjemné atmosféře. Je na nás, abychom vytvořili pro děti příjemné a inspirativní prostředí pro jejich tvorbu.

2.3.1 Některé znaky dětského výtvarného projevu

transparence:
Vidění skrze hmotu, tzv.: rentgenový obraz. (průhledné stěny domů).
nadsázka:
Co je důležité, je velké (maminka větší než dům).
barevnost:
To co má dítě rádo, vykresluje svojí oblíbenou barvou (zelená kočka).
základní čára:
Jde o ohraničení země v dolní části papíru základní čarou, a nebe v horní části papíru ohraničeno nebeskou čarou. Mezi těmito čarami vzniká prostor pro samotnou kresbu.
obrácená perspektiva:
Zobrazené objekty vpředu jsou menší než vzadu.

2.3.2 Výtvarný projev u dětí mladšího školního věku

Dělíme na dvě období: 1. naivní realismus
2. vizuální realismus"

Práce obsahuje obrázky, fotografie a tabulku. Čistý text je cca 23 stran.