„A. URČENÍ MEZD V PODMÍNKÁCH DOKONALÉ KONKURENCE

CELKOVÁ ÚROVEŇ MEZD
… na trhu s identickými pracovními místy a podobnými lidmi budou hodinové sazby přesně stejné
… index reálné mzdy definujeme jako index nominálních mezd dělený indexem životních N (měřený indexem spotřebitelských cen… poměřuje N na nákup fixního tržního koše spotřebních statků)

POPTÁVKA PO PRÁCI
… v daném čase a při dané úrovni technologie existuje vztah mezi množstvím práce a množstvím výstupu - produktivita a zákon klesajících výnosů

NABÍDKA PRÁCE
determinanty:
• obyvatelstvo… počet ob. je určen porodností, úmrtností i přistěhovalectvím (str. 680), podívat se na působení substitučního a důchodového efektu
• způsob, jakým obyvatelstvo tráví svůj čas

MZDOVÉ ROZDÍLY MEZI RŮZNÝMI SKUPINAMI PRACOVNÍKŮ
Rozdíly ve mzdách, které slouží pouze ke kompenzaci nepeněžních rozdílů mezi profesemi, se nazývají kompenzující rozdíly (např. příplatek za práci přes víkend, za riziko povolání, špinavé pracovní prostředí, jednotvárnost, nepravidelná zaměstnanost…)
Rozdíly ve kvalitě práce… dány také přípravou na zam.
Platy herců… neelastická nabídka… čistá ek. renta
Nekonkurenční skupiny na trhu práce
… práce není jediný faktor, ale mnoho rozdílných, ale velmi úzce spojených VF… tyto skupiny si vzájemně nekonkurují… z toho plynou velké rozdíly v platech (specializací do určitého trhu jsou zam. vystaveni vlivu D&S příslušné dovednosti)
… důležité pro pochopení diskriminace v práci

DVA ZÁKONY KLASIKŮ
ŽELEZNÝ ZÁKON MZDOVÝ: MALTHUS A MARX
malthusiánská teorie populace… kdykoli dojde ke zvýšení mezd nad existenční úroveň (min ú. nutnou k zachování života člověka), počet obyvatelstva začne velmi rychle růst (SS-křivka vodorovná)
rezervní armáda nezaměstnaných… MARX (str. 686)"