1.

Poloha

2.	Přírodní podmínky

3.	Předchozí bádání

4.	Popis lokality

5.	Datace lokality

6.	Ohrožení lokality

7.	Vlastní průzkum

8.

Přílohy

8.1.	Nákresy a mapy

8.2.	Nálezové zprávy

"POLOHA
Ve své práci se budu zabývat Sellnerovým hradištěm, které najdeme na katastru obce Nosálov mezi obcemi Březovice a Doubravice. Hradiště je situováno na úzké ostrožně sevřené Žákovem a Nosálovskou roklí na pravém břehu Skalného (Strenického) potoka (viz. obr. 1,4,5). Navrší dosahuje nadmořské výšky 325 m.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
GEOLOGICKÉ PODLOŽÍ: Ostrožna stojí na pískovcové skále, podloží je tedy tvořen pískovcem, a to pískovcem křemenným -přesněji štěrčíkovitým pískovcem (viz. obr. 2) původem z období křídy. Poloha náleží do soustavy Českého masivu a regionu české křídové pánve (http://www.geology.cz). GEOMORFOLOGIE: Náleží České tabuli. PEDOLOGIE:Přímo pod lokalitou je hnědozemě, ale v blízkém okolí jsou luvizemě a černozemě (http://ms.sowac-gis.cz). KLIMA: Klimatický region je teplý a mírně vlhký (http://ms.sowac-gis.cz). Průměrné srážky jsou 9-14 mm a průměrná teplota 17-18 oC (http://old.chmi.cz). PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ: Okolí je tvořeno smíšeným lesem s převahou jehličnanů. Největší část listnatého porostu na lokalitě tvoří duby a buky.
PŘEDCHOZÍ BÁDÁNÍ
Prvním kdo se o této lokalitě zmiňuje je J. Umlauf v krátkém článku z roku 1865 ( Umlauf 1865, 150).
Výzkumu lokality se věnoval především Karel Sellner. V archivu Archeologického ústavu Akademie věd v Praze se o jeho počínání na lokalitě nepodařilo najít žádnou zprávu. Proto můžeme vycházet pouze z článku z roku 1927.
Dalším byl Rudolf Turek, který se lokalitě krátce věnuje v textu K problému západních Charvátů z roku 1968.
Roku 1987 navštívil lokalitu dr. M. Princ, který pouze konstatuje, že je zde hradiště opatřené příčným valem z něhož jsou zachované nepatrné zbytky. Lokalitu navrhl k zapsání do Státního seznamu památek. Tak se i stalo a dnes jí můžeme najít pod číslem 23808/2-3921.
Toto naleziště můžeme v literatuře najít i pod označením polohy „Na Kamenici “, „Švédské šance“ (Sláma 1986, 85) nebo na „Nosálovské špičce“.
POPIS LOKALITY
Jedná se patrně o dvojdílné hradiště o rozloze 0,6 ha. Dnes můžeme zachytit pouze relikty dvou valů a dvou příkopů. Oba valy příčně protínají celou ostrožnu. První z nich je dlouhý 56,1 m a vysoký 1,35 m. Příkop před ním je hluboký 1,4 m (viz obr. 9,16). Druhý val je pak kratší 15,15 m a vysoký 0,67 m ,je opatřen příkopem hlubokým 0,8 m (viz. obr. 11,17). Bohužel není možné tato data porovnat s předchozími výzkumy, protože ani jeden z archeologů je nezaznamenal.
DATACE LOKALITY
Obdobím, do kterého lokalita patří, můžeme určit jen velice přibližně, protože jí dosud nebyl věnován žádný větší výzkum. S datací lokality nám mohou pomoci dva nálezy. První se uskutečnil přímo na lokalitě, kde byla nalezena železná sekera z mladší doby hradištní (Sláma 1986, 85). Měla by být uložena v Regionálním muzeu Mělník. Na katastru Nosálov byl také v roce 1877 nalezen depot mincí datovaných jako vrcholný středověk I. 70 mincí je zapsáno jako součást pozůstalosti K. Suskeho, AfV (nálezová zpráva čj. 331/87).
OHROŽENÍ LOKALITY
Regionální muzeum Mělník na svých stránkách označuje lokalitu za ohroženou orbou, ve skutečnosti je ohroženo pouze nejbližší okolí lokality. Ostrožna je příliš úzká na to, aby se dala orat. Přestože je lokalita v blízkosti několika turisticky hojně využívaných tras (viz. obr.12), unikla prozatím jejich pozornosti a i pozornosti detektorářů. Bylo zde sice nalezeno malé ohniště z nedávné doby, ale k žádnému poškození lokality nedošlo. Jedinou hrozbou snad může být pedoturbace, kterou způsobí hlodavci, kteří zamořili přilehlou pastvinu. Také jsou zde výrazné stopy po rytí divokých prasat (viz. obr. 6). V blízkém okolí probíhá kácení lesů. Podle stop ve střední části lokality, byla i zde již těžká technika přítomna (viz obr. 8). "

Zpracováno jako seminární práce na Západočeské univerzitě v Plzni.
Příloha práce zahrnuje mapy, fotografie, letecké snímky, nákresy a kopie nálezových zpráv, rozsah čistého textu činí cca 2 strany.
Práce uvádí citace podle normy Archeologických rozhledů.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf).