1.	Úvod: sociální deviace

2.	Hlavní část

a) Kriminalita a organizovaný zločin
b) Prostituce
c) Závislosti
d) Suicidita jako sociologický problém

3.

Závěr

4.

Zdroje

"Hlavní část:
Kriminalita: kriminalita představuje pro svět hrozbu, problém, ale i závažné bezpečnostní riziko, které může ohrozit stabilitu politického systému. Tento děsivý fenomén se rozrůstá nejen v západních zemích, ale i velice silně v zeních střední a východní Evropy. V těchto zemích lze po politických a společenských převratech pozorovat expanzi kriminality obecné a ještě více kriminality organizované. Uvolnění politického života, svobody rozhodování v tržním hospodářství, otevření hranic a liberalizace práva umožňující svobodu lidí, pohyb zboží a kapitálu, to vše vytváří podmínky pro rozvoj kriminality.
Organizovaný zločin není jednotným jevem, jeho podoby se značně liší. Proto je obtížné dospět k obecně platné definici, která by pokrývala všechny její formy. Lze ho však označit jako dlouhodobou a plánovitou trestnou činnost, jejímž cílem je dosažení vysokého zisku nebo získání vlivu na veřejný život, páchanou hierarchicky strukturovanou skupinou osob, mezi nimiž se uplatňuje dělba činnosti. Skupina přijímá zvláštní ochranná opatření proti odhalení a postihu trestné činnosti.
Historie:nejstarší tradice v existenci tajných společenství má Čína. Jejich počátky sahají až do dynastie Han (206 př.n.l. – 220 n.l.). Cílem tajných spolků byl boj nejen proti jiným dynastiím, ale i proti evropské koloniální nadvládě. Postupem času se spolky přetransformovaly na zločinecké bandy zabývající se obchodem s otroky, únosy, obchodem se zbraněmi a vymáháním peněz za ochranu. Během válečných let došlo ke stahování kriminálního podsvětí do Hongkongu. Japonsko – po občanských válkách na počátku 17. stol. ztratily své staré hodnoty válečnické elity samurajů na významu. Mnohé z nich si nemohlo zvyknout na nastolené změny. Někteří samurajové se stali bandity a plundrovali vesnice a malá města. Ochrana byla hledána u samurajů, kteří se sice přizpůsobili změnám, přesto ctili staré tradice. Právě jimi byla v té době vyvinuta organizace se silným vedením, propracovanou strukturou, rituály a hodnotovým systémem, který je platný dodnes. Za desetiletí vybudovala organizace zločinecký monopol zabývající se širokým okruhem trestných činů. Itálie – zde vznikaly tajné spolky proti francouzské nadvládě. Asi kolem roku 1820 vznikl spolek k ochraně vězňů ve věznicích před brutalitou dozorců. Každému novému vězni bylo nabídnuto členství a byl-li přijat, byl pod ochranou spolku. Noví uchazeči působili 3-6 let jako novicové a za členy byli přijati teprve po zkoušce, kterou mohla být např. úkladná vražda. Přijímání se dělo rituálním aktem. Zrada byla trestána smrtí. O tom, odkud pochází slovo „mafia“ existuje řada etymologických spekulací."

Práce potřebuje lepší úpravu textu. Má obsáhlý souhrn zdrojů.