"Již od počátku vývoje lidstva si je člověk vědom velké síly, která spočívá ve sdružování jednotlivců, v řešení problémů ve vícero lidech, v žití ve skupině. Tím, že se člověk takto sdružoval, přicházel nutně do kontaktu s ostatními jedinci a muselo tedy docházet k nějaké formě komunikace, která byla rozvíjena na základě potřeb skupiny, tedy i jednotlivce. Díky tomu, že spolu lidé komunikovali odedávna, měli vždy možnost vytvářet si vztahy mezi sebou na mnoha úrovních – soukromých, pracovních, skupinových, atd. Tzv. sociální percepce neboli sociální kognice je termín, který tento vztah označuje. Dal by se také popsat jako vytváření si obrazu svého protějšku, které je ovlivněno faktory jako úsudek či vnímání druhého.
To je ovlivněno mimo jiné také způsobem komunikace, která je základně rozdělena na verbální (ústní), neverbální (např.fyzické projevy, mimika) a metakomunikace (verbální i neverbální, význačná podvýznamem). Vzhledem k tomu, že každý jedinec je jiný, má rozdílné způsoby chování, zvládání různých situaci, docházívá ke shodám či neshodám ve vztahu k dalšímu jedinci. Příkladem negace může být názor spolužijících o otevřeném či zavřeném okně na noc, apod. Tyto shody, neshody, příp. neutrálno jsou součástí každé skupiny, nehledě na její velikost. Nejmenší skupinou je dyáda – jedná se mezilidský vztah, který tvoří dvě osoby, které spolu přišly do kontaktu a vytváří si své obrazy. Další velikostí jsou ‚malé skupin‘ – čítají až do 40 osob. Dále je můžeme rozdělit na formální (pracovní kolektiv) a neformální (rodina), členské (jedinec sem opravdu přísluší) a referenční (jedinec by do této skupiny výrazně patřit chtěl či nechtěl). Největší jsou velké sociální skupiny – tvoří je např. národnostní skupiny, obyvatelé jednoho města, apod.
Ve všech těchto skupinách můžeme hovořit o sociálním klimatu, což jsou vlastně vzájemné vztahy mezi jednotlivými členy skupiny. V malých skupinách můžeme kromě např. komunikační sítě zjišťovat třeba sociálně emociální vztahy. Jejich výsledkem je sociogram, který může mít různé formy (hvězdicovitý, hierarchický, apod.) a skládá se z výsledků otázek kladených subjektům z konkrétní skupiny. Tvorba sociogramu má jasná pravidla, která je nutno dodržovat: 1) skupina musí mít jasně vymezené hranice; 2) otázky musí být kladeny jasně, s možností jednoznačných odpovědí; 3) výběr dotazů musí mít jasný cíl; 4) je nutné zachovat odpovědi jednotlivce v tajnosti. Sociogram by měl být také využit k pozitivním zásahům do skupiny a tedy jejího vylepšení."