1.	Zadluženost domácností v současné době hospodářské krize

1.1.	Zadluženost domácností

1.2.	Sociální dopady zadluženosti

2.	Pracovní trh a politika zaměstnanosti v ČR

2.1.	Pojmy zaměstnanost a nezaměstnanost

2.2.	Historický vývoj

2.3.	Dlouhodobá nezaměstnanost

2.4.	Nezaměstnanost jako sociální problém

2.5.	Funkce, činnost úřadů práce

3.	Profesně kvalifikační struktura pracovníků

3.1.	Profese a její charakteristika

3.2.	Sociální procesy spojené s profesí

3.3.	Sociálně demografická struktura pracovníků v ekonomice

4.	Pracovní skupiny

4.1.	Malá pracovní skupina

4.2.	Vliv pracovní skupiny na chování, výkon pracovníka

4.3.	Týmová spolupráce

"1.2. Sociální dopady zadluženosti
Jedním z nevítaných jevů zadluženosti je snížení disponibilního příjmu rodiny, v němž je třeba počítat právě se splátkami úvěrů. Protože je potřeba platit závazky, rodině se snižuje disponibilní příjem a to může vést také ke snížení životní úrovně. Nemohou si dopřát to, co dříve. Musí se začít omezovat. Mohou si dovolit pouze životně nezbytné statky a s dosti omezeným rozpočtem si nemohou plně užívat všech svých dřívějších požitků. Nejhorší je, pokud lidé své úvěrové financování nezvládnou a dostanou se do situace „osobních bankrotů“. Takovou situaci se velmi často snaží řešit dalšími úvěry. Bankovní instituce nechtějí půjčovat další finanční prostředky předluženým osobám a tak se dlužníci uchylují k velmi drahým půjčkám od různých nebankovních institucí. Velký problém může být také, když se osoby snaží řešit svoji již tak těžkou situaci dalšími půjčkami u různých lichvářů na hranici zákona. Tito lichváři účtují nehorázné úroky a situace dlužníka se může stát neúnosnou. Lichváři se totiž nebojí své pohledávky vymáhat násilím, vyhrožují dlužníkům, vydírají je, psychicky i fyzicky týrají. Zadluženost může některým osobám způsobit velmi negativní psychické i sociální problémy. Lidé se bojí o svoji budoucnost, pokud nebudou moci splácet všechny své dluhy. Nespí a stresují se. Tyto stavy jsou často příčinou i zhoršení činnosti imunitního systému a zhoršujícího se fyzického zdraví. Pokud již na ně sáhne ruka exekutora, je to dosti ponižující a tento člověk se může dostat také na okraj společnosti. Takové situace se často zdají bezvýchodné a lidé je řeší třeba zvýšenou spotřebou alkoholu, výdělečnou činností za hranicí zákona nebo dokonce i sebevraždou.

1.3. Shrnutí
Jak je vidět z předcházejících odstavců, je zadluženost domácností a jedinců dosti značný problém. Největší dopady samozřejmě nese dlužník sám, ale zadluženost ovlivňuje také jeho rodinu a nejbližší okolí.
Podle mého názoru jsou nejhorší spotřebitelské úvěry na předměty běžné spotřeby. Nedokážu pochopit, že jsou lidé ochotni půjčovat si na nákup televize, lednice, pračky, počítače nebo jiného vybavení domácnosti. Logicky jsou to věci, které nejsou až tak drahé, že bychom si na ně nemohli ušetřit. Splátkové firmy, které nabízejí tyto spotřebitelské úvěry, často v reklamách lákají na možnost koupit si předmět bez finanční hotovosti. Náklady jsou však mnohem větší. Roční procentní sazby nákladů jsou v desítkách procent a tyto spotřebiče jsou nakonec třeba i dvakrát dražší, než kdybychom je koupili za hotové. Myslím si, že by tyto domácnosti mohli třeba měsíc, dva počkat a ušetřit si na ně. Hypotéky a úvěry ze stavebního spoření jsou zase rizikové, pokud člověk ztratí pravidelné příjmy. Splátky se obvykle pohybují v desítkách tisíc korun a délka splácení úvěrů se pohybuje v desítkách let. To je obrovský zásah do rodinného rozpočtu. Pokud dlužník ztratí pravidelné příjmy, většinou není schopen ze sociálních dávek tyto závazky splácet a dostává se do tíživé životní situace.
Pomocí úvěrů lidé často řeší své bytové potřeby. Berou si hypotéky nebo úvěry ze stavebního spoření, aby si mohli pořídit byt, postavit dům, nebo provést rekonstrukci nemovitosti. I já v tuto chvíli řeším bytové potřeby. S přítelem jsme se rozhodli stavět, ale je nám předem jasné, že to nebude jednoduchá záležitost. Ve své bakalářské práci jsem se věnovala bankovním produktům a jedna z kapitol byla zaměřena právě na úvěrové produkty. Proto mám alespoň malé podvědomí o výškách úrokových sazeb a ročních procentních sazeb nákladů. Umíme si spočítat, že banka nám nepůjčí zadarmo. Dokonce bychom jí mohli zaplatit i dvojnásobek půjčených peněz (samozřejmě záleží na výši RPSN, a dalších podmínkách banky). V průměru se ale zaplatí o mnoho víc, než je původně půjčená částka. Zadluženost sebou nese mnoho negativních dopadů na dlužníka, což je důvod, proč se já i přítel úvěrů bojíme. Raději bychom chtěli co nejvíce využít našich uspořených finančních prostředků. Máme štěstí, že nejsme v žádné tíživé situaci. Bydlíme u přítelových rodičů a tak nemusíme na stavbu domu pospíchat. Ani nájem neplatíme, takže velkou část vydělaných prostředků ušetříme. V tom máme výhodu oproti párům, které potřebují peníze ihned, a proto se rozhodnou vzít si úvěr."

Čistý text dosahuje cca 15 stran. Práce obsahuje graf a tabulku.